Největším z plzeňských hřbitovů, který se používá, je Ústřední hřbitov. „Má plochu 12 hektarů. Na 75 procentech plochy byly v minulosti zřízeny hroby," uvedl ředitel Správy hřbitovů a krematoria Jiří Skala.

Pokud by si tu chtěl někdo pořídit hrob, má správcovská organizace k dispozici kolem 150 míst. V budoucnu se ale tento počet zvýší; stane se to, až budou městu předána opuštěná hrobová místa. Podle Jiřího Skaly jich bude cca 3200. Jde o místa, která už nikdo nenavštěvuje a ani neplatí. „Náhrobky jsou věcí nalezenou a přechází na stát, resp. na obec," vysvětlil Skala s tím, že nyní problém řeší magistrát.

V plzeňském krematoriu se každý rok zpopelní přibližně 3150 těl. Pohřbů do země je podstatně méně, ročně asi 70 až 80. K zajímavým pohřbům řadí šéf plzeňských hřbitovů zejména ty, které vypravuje svému zemřelému členovi nějaké zájmové sdružení. „Zejména hasiči a myslivci se umějí se svými kolegy velmi důstojně rozloučit," míní Jiří Skala.

Kromě Ústředního hřbitova mají lidé zájem například o zřízení kolumbárií (míst pro ukládání uren) na hřbitovech v okrajových částech města. „Realizovali jsme je již v Bolevci, Božkově a ve Skvrňanech, buduje se v Doudlevcích," uvedl Skala. Doudlevecký hřbitov se dokonce rozšiřuje, lidé mají o toto místo zájem. Podobné je to se hřbitovy U sv. Jiří nebo v Bolevci.

Další plzeňské kolumbárium umístěné u Mrakodrapu poblíž Radbuzy spravuje Korandův sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni. Tady je k dispozici tisíc schránek, z toho deset procent není v současnosti obsazených.

Podle hospodářské pracovnice Českobratrské církve evangelické Hany Vinšové je v posledních letech trendem, že lidé si urny nechávají více doma nebo je umisťují do schránek na zahrady.

Zákon o o pohřebnictví nestanovuje povinnost uložit urnu na pohřebišti. Urna může být uložena doma nebo lze zpopelněné ostatky rozptýlit na vlastním pozemku. Pokud chce někdo provést rozptyl jinde, musí mít souhlas majitele pozemku. „Podmínkou však je, že vše bude provedeno eticky a pietně tak, aby nebyla dotčena důstojnost zemřelého a veřejnosti," řekla už dříve Deníku Vlastimila Rašková z magistrátu.

Hřbitovy a kolumbária v Plzni

• Kolumbárium je stavba povětšinou na hřbitově určená pro ukládání pohřebních uren.
• Zatímco plzeňské hřbitovy mají jednotnou otevírací dobu mezi 
7. až 20. hodinou (od začátku října 
do konce března), kolumbárium Korandova sboru je zpřístupněno denně od 9 do 16 hodin. 
Od 10. listopadu už tu nebude fungovat vchod přes kostel, ale samostatný vchod z boku budovy.
• V Plzni je 13 hřbitovů a kromě Mikulášského a Pod Všemi svatými je spravuje městská organizace Správa hřbitovů a krematoria města Plzně.
• Jde o Ústřední hřbitov, Bolevecký hřbitov, Božkov, Doudlevce, Skvrňany, Doubravku (U sv. Jiří), Křimice, Černice, Radčice, Malesice a Litice.

Plzeň uloží ostatky Ladislava Sutnara

Na plzeňském ústředním hřbitově přibude další čestný hrob s originálním náhrobkem. Uloženy do něj budou při středečním vzpomínkovém pietním aktu ostatky plzeňského rodáka a světově uznávaného zakladatele moderního designu Ladislava Sutnara (1897-1976) a jeho ženy Františky.

„Vzhled pomníku je doposud tajemstvím. Prozradit můžeme, že jeho autorem je Petr Vogel z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU, který je zároveň autorem designu udílené Ceny Ladislava Sutnara," uvedla mluvčí fakulty Lenka Kodýtková.

Čestný hrob bude umístěn poblíž kaple sv. Václava, urny manželů do něj budou uloženy ve středu ve 12 hodin.

Z newyorského hřbitova byly ostatky do Plzně převezeny koncem září. „Vše je možné díky výborné spolupráci se synem Ladislava Sutnara Radovanem," uvedl děkan fakulty Josef Mištera. Bez svolení potomka, které musel posvětit i americký soud, by nebyl možný ani transport ostatků.

„Rozhodnutí, zda přemístit ostatky otce a matky do Plzně, pro mě bylo relativně snadné. Vždy jsme si dělali starosti s tím, co se s nimi stane po mojí smrti," uvedl Sutnar, který žije ve Spojených státech a je designérovým posledním příbuzným. Zároveň připomněl, že Plzeň byla nejen otcovým rodištěm, ale i místem, kde poznal svou manželku, oženil se a začal zde svou kariéru.

Místo květin dávají židé na hroby kameny

V západočeské metropoli se nacházejí dva židovské hřbitovy. V judaismu ale neexistuje svátek podobný Dušičkám. Židé tedy nemají jeden určený den, kdy vzpomínají na své blízké. Při návštěvě hřbitova nechávají na hrobě místo svíček a květin drobné kameny.

Na starém židovském hřbitově situovaném na plzeňském Lochotíně proběhl poslední pohřeb v roce 1989. Přesně v tomto roce proto začal fungovat nový židovský hřbitov, který lze najít v Rokycanské ulici. Na tamější hroby ovšem nepokládají svíce, věnce ani jiné vzpomínkové předměty, nýbrž kamínky. Tradice pochází z dob Starého zákona. Když někdo zemřel, bylo těžké vykopat kvůli tvrdosti půdy v Palestině hrob. Mrtvý se proto položil na zem a přikryl kamením, aby ho nerozdrásala dravá zvěř. Jestliže kolem procházel poutník, přidal další kámen.