Mezi nejčastější komplikace, s nimiž pacienti přichází, patří deprese a úzkosti.

Do psychiatrické ambulance doktorky Magdaleny Boříkové Vojtkové zamířilo minulý rok 1153 nemocných. Počet těch, kteří vyhledají její odbornou pomoc, během uply-nulých několika let stoupl. Shodnou zkušenost má rovněž další plzeňský psychiatr Jiří Bláhovec.

„Jedním z faktorů je určitě pozitivnější vnímání psychologie, psychiatrie a psychoterapie. Veřejnost čím dál tím víc vnímá, že není ostuda třeba chodit na psychoterapii," vysvětlil jeden ze zásadních vlivů přibývání jedinců s duševním onemocněním. S tímto názorem se ztotožňuje též přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jiří Beran.

A s jakými potížemi lidé obvykle za odborníky přicházejí? Podle získaných informací se zpravidla jedná o neurotické poruchy. „Vyznačují se například úzkostnými stavy, pocity strachu, nízkou sebedůvěrou," zmínil Beran. Druhou převládající skupinou jsou pak afektivní poruchy. „Pro ty jsou základním znakem dlouhodobé stavy poklesu nálady," dodal Beran. Z uvedených dvou skupin pak konkrétně dominují úzkosti a deprese.

Symptomy těchto onemocnění jsou podle psychiatra Bláhovce často vyvolány nenadálými životními situacemi. „Jde třeba o rozpad blízkého vztahu, opuštění partnera, nevěru či nesoulad mezi dětmi a rodiči," konkretizoval lékař. Kromě toho mohou značně ovlivnit psychiku rovněž změny související se zaměstnáním (jeho ztráta, přílišná zátěž, tíživá finanční situace). V neposlední řadě hraje roli také strach o zdravotní stav.

Ti, kteří se odhodlají nenechat si svůj problém pro sebe, ale požádat o pomoc, však mohou narazit na nepříjemnou skutečnost – nedostatek odborníků. „Ve velkých městech jich je dost. V některých okresech a na vsích už je to s dostupností horší. Proto do velkých měst jezdí pacienti i zdaleka, což vede k zahlcenosti psychiatrů a psychologů ve městech," vysvětlil Bláhovec.

Pokud se nejedná o urgentní záležitost, objednací lhůty jsou většinou do měsíce. „V poslední době však došlo k mírnému zlepšení dostupnosti péče díky personálním změnám v psychiatrických ambulancích," oceňuje Boříková Vojtková. Přednosta Beran z psychiatrické kliniky k tématu doplnil následující: „Máme k dispozici tolik odborného personálu, kolik ho mít můžeme, abychom mohli dostát současným standardům léčby."

Pokud si ale potřebujete najít lékaře se specializací na závislosti, v Plzeňském kraji téměř nepochodíte. Uvedené mezery, na něž psychiatrům nestačí kapacita, se naštěstí snaží vykrývat řada nemedicínských zařízení. „Neziskové organizace zajišťují péči o psychiatrické pacienty v sociální a profesní oblasti, to znamená ve formě chráněného bydlení, asistenční služby, podpory vzdělávání, poradny pro mezilidské vztahy, klubové činnosti, pacientských sdružení a podobně," doplnil Bláhovec.

rok/ počet lidí, již navštívili specialistu v některém zařízení v PK
- 2003 – 24968
- 2004 – 26170
- 2005 – 26017
- 2006 – 26891
- 2007 – 26515
- 2008 – 25988
- 2009 – 29698
- 2010 – 27057
- 2011 – 31978
- 2012 – 33932
- 2013 – 32770


přehled nejčastějších onemocnění, které lékaři vloni u pacientů diagnostikovali (podíl jednotlivých onemocn. se během 10 let nezměnil)
- neurotické poruchy: 12 785 (z toho 127 poruchy příjmu potravy a 197 sexuální dysfunkce)
- afektivní poruchy: 6295
- organické dušev. poruchy: 3227 (z toho 825 demence u Alzheimerovy nemoci)
- schizofrenie: 2462
zdroj: Zdravotnické ročenky PK