Utkání se hrálo ve třicetistupňovém vedru 
a velkém dusnu. Jak takové nepříjemné počasí snášíte?
Nebyl to jen zápas v Rokycanech, ve velkém vedru jsme trénovali dvakrát denně už dva dny předtím. Trenér nastavil nový styl přípravy, je to náročné hlavně na nohy, k tomu to vedro. Dostáváme do těla, ale musíme se kousnout a vypořádat se s tím.

I když velké horko lákalo spíše k návštěvě sousedního rokycanského koupaliště, zápas sledovala téměř tisícovka diváků. Co na to říkáte?
Je vidět, že v Rokycanech i v okolí fotbalem žijí, navíc to není daleko od Plzně, odkud také přijeli fanoušci. Mohli se navíc vyfotit s mistrovským pohárem. Jsem rád, že přišlo tolik lidí, věřím, že to pro ně bylo příjemné dopoledne.

Cítíte s příchodem nového trenéra větší šanci prosadit se do základní sestavy?
To je spíše otázka na trenéra. Všichni trenéři říkají, že jsme na stejné startovní čáře, já se budu hlavně snažit, abych v kádru zůstal. Když se mi to podaří, budu se dál rvát o to, abych se dostal do základu.

Druhou půli jste hráli na dva útočníky. Jak se vám to zamlouvá?
To je pro mě jenom dobře. Od trenéra je to dobrý tah (směje se).

Vaše obliba u fanoušků stoupla výrazně poté, co jste dvěma góly sestřelil Spartu. Vnímáte to tak, že se tím vaše pozice změnila?
Může to tak být. Podle mne hrajeme všichni fotbal proto, abychom dělali fanouškům radost. A já jsem rád, že mě lidé tak vnímají.