VYBERTE SI REGION

Dobrovolnice pomáhá uprchlíkům. Když uviděla promrzlé dítě, rozbrečela se

Plzeň – Hledět do tváře těhotným ženám, malým dětem i mladým mužům, kteří utíkají ze svého domova, je podle Petry Týnovské velmi silný zážitek. „V tu chvíli totiž vidíte, že se nejedná o anonymní masu, ale o konkrétní lidi s příběhem, což vás zasáhne," uvedla plzeňská dobrovolnice, jež se vloni vydala dvakrát na srbsko-chorvatské hranice.

23.2.2016 4
SDÍLEJ:

Petra Týnovská vyrazila s plzeňskými dobrovolníky na srbsko-chorvatské hranice loni dvakrát. Dlouhé chvíle čekání zpříjemňovala uprchlíkům třeba i hraním na kytaru.Autor: archiv P. Týnovské

Před jedenácti dny zase odjela do bavorského střediska pro uprchlíky ve Weidenu, kam se chce zase vrátit.

Petra TýnovskáO uprchlickou otázku se dvaadvacetiletá žena před svým prvním výjezdem příliš nezajímala. Pak ale přišla výzva vydat se do míst, kde je pomoc nepochybně potřeba. Váhala. Blízcí o ni měli strach. Maminka se dokonce obávala, že už se Petra nikdy nevrátí. Rovněž mladá studentka třetího ročníku psychologie Univerzity Karlovy v Praze přiznává, že zpočátku bojovala se strachem: „Nevěděla jsem třeba, jak budou muslimští muži reagovat na to, že jsem žena a nenosím šátek." Tyto a podobné pocity se ale rozplynuly v momentě, kdy dvanáctičlenná skupina z Plzně dorazila do oblasti přechodu Bergasovo-Bapska.

Koncem října tady pracovala asi stovka českých dobrovolníků. Pomoc byla podle Petry v té době dobře koordinovaná. Kromě toho, že uprchlíkům podávala čaj nebo dohlížela na to, zda někdo z nich nepotřebuje zdravotnické ošetření, dostala se i na tzv. lajnu, což je místo, kde se se dav směroval a dělil do malých skupin. „Dělali to převážně chlapi, ale já jsem se tam taky přichomýtla. Bylo potřeba lidi uklidňovat, rozptylovat. Právě tady jsem měla příležitost s nimi mluvit, dozvědět se kus z jejich života," vypráví a doplňuje, že mezi dobrovolníky panovala neobvykle přátelská a vstřícná atmosféra.

Dojetí i slzy

Často se Petra setkávala s rodinami, které přicházely ze Sýrie či Afghánistánu. V živé paměti má například muže, který táhl své dítě v banánové krabici na kolečkách, z níž si udělal improvizované vozítko. „Hodně se mě taky dotýkalo, když jsem se setkávala s těhotnými ženami. Mnohdy si ani neměly kam sednout. Jedné z nich se udělalo špatně, takže jsem ji dovedla k lékaři," líčí studentka. Velmi silně na vysokoškolačku zapůsobily chvíle, kdy rozdávala dětem oblečení. „Přišlo za mnou úplně promrzlé dítě. Byla noc a opravdu zima. My jsme pro něj neměli už ani rukavice, takže jsme mu na ručičky dávali ponožky. Musela jsem potom odběhnout a opodál se vybrečet," přiznává.

Petře se vůbec nechtělo z místa, kde se cítila potřebná, zpět do Čech. Byť na srbsko-chorvatských hranicích strávila pouze sedm dní, považuje tuto zkušenost za zásadní. „Rozhodně mě to změnilo. Když jsem se vrátila, najednou mi všechno připadalo absurdní. Říkala jsem si, ty lidi utíkají před válkou, někteří přišli o všechny své blízké a já tady teď řeším nějaké zápočty ve škole," srovnává.

Podruhé s uprchlíky

Netrvalo dlouho a Petra se vydala pomáhat znovu. Skupina už byla početně skromnější, jednalo se o pět nadšenců, kteří tentokrát zakotvili na dálničním odpočívadle poblíž města Šid, kde si dávaly autobusy s uprchlíky pauzu. Práce už byla jiného charakteru. Plzeňané chodili do autobusů, rozdávali pleny nebo vložky, případně zastávali činnosti, které nebyly v danou chvíli nikým pokryté. „Český tým už zastával odlišnou roli než poprvé. Působilo tam daleko víc nevládních organizací než na přechodu Bergasovo-Baps-ka," uvádí.

Chybějí odborníci

Šicí stroje měly v bavorském středisku pro uprchlíky úspěch. Češky na nich  upravovaly mužům i ženám oblečení. Petra jakožto studentka psychologie vnímala situaci i z odborné perspektivy. „U některých lidí bylo vidět, že jsou značně tramautizovaní z toho, co si prožili. V první řadě se snažili zajistit si jídlo, střechu nad hlavou, postarat se o děti, ale uvnitř mohou být úplně rozsekaní. Až se budou integrovat, myslím, že je velmi důležitá odborná psychologická pomoc," podotýká.

V souvislosti s uprchlickou vlnou Petru štvou zjednodušující informace, které se v tuzemsku šíří. „Například se zpochybňuje, že lidé pomoc vůbec potřebují. Nejsem tak naivní, abych si myslela, že každý je z válečné oblasti, ale řekla bych, že většina opravdu je," upozorňuje.

Na zkušenou 
do Německa

Iniciativní žena před jedenácti dny vyrazila obhlédnout situace ještě do bavorského Weidenu, kde se nachází středisko pro uprchlíky. Tým, který iniciovala, se skládal také ze zástupců charity a diakonie. Skupina měla za úkol vytvořit celodenní program v multifunkční hale pro asi 180 běženců. „Přivezli jsme hudební nástroje a hráli známé písně. Někteří se k nám přidali, tančili nebo i hráli. Když jsme všichni zpívali Yesterday, jako bychom se spojili. Největší úspěch měly šicí stroje, které přivezla jedna paní z Prahy. Společně s dalšími kolegyněmi upravovala oblečení, o což byl obrovský zájem," popisuje. Vyjma toho se ve Weidenu, kde se na práci podílí asi 260 tamějších dobrovolníků, skupina věnovala i dětem.

Dobrovolnice chce svoje postřehy a zkušenosti předávat dál, proto se rozhodla zapojit do Studentského hnutí za solidaritu. V krajské metropoli plánuje pořádat besedy a přednášky nejenom na téma uprchlické otázky. První akce se uskuteční 9. března v literární kavárně Jabloň.

Autor: Klára Mrázová

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

První světová válka: 102 let od vypuknutí

Před 102 lety – 28. července 1914 – vypovědělo tehdejší Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Zamýšlená lokální trestná výprava se rychle proměnila v celoevropský konflikt velmocenských bloků. Zahynuly při něm miliony lidí, byla zničena vyspělá evropská civilizace a všeobecné zhrubnutí a úpadek mravů otevřely cestu pozdějším levicovým i pravicovým diktaturám.

Začátek sezony nám nesmí utéct, připomíná Kopic

Plzeň – Celý klub žije bojem o postup ze třetího předkola Ligy mistrů, teď ale musí všichni napnout síly ke startu první ligy. Fotbalisté Viktorie Plzeň vstoupí do nového ročníku zítra utkáním v Jihlavě.

Na obchvatu u Třemošné boural motorkář, dostal smyk během předjíždění

Třemošná - Řidič motorky z nehody nevyvázl bez zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.