Do Velké synagogy v Plzni teče, židé zachraňují i vzácné varhany

Namísto rekonstrukce rabínského domu, který měla plzeňská židovská obec letos v plánu, se teď pouští do oprav Velké synagogy. Střechou totiž teče do interiéru židovské památky, v ohrožení jsou kvůli tomu také vzácné varhany. Práce budou stát zhruba dva miliony korun a potrvají celý rok.

Synagoga, která je druhou největší v Evropě, patří k vyhledávaným turistickým místům. Minulý rok si ji přijelo prohlédnout více než 42 tisíc lidí, což je dvakrát více než v roce 2014. „Rok 2015 byl opravdu štědrý. Přijelo k nám hodně návštěvníků. Nicméně jsme zjistili, že do synagogy začalo téct," uvedla předsedkyně obce Eva Štixová. Doplnila, že střecha je poškozená na různých místech. Velmi rizikový byl ovšem prostor nad historickými varhanami, jež se nalézají nad svatostánkem. Varhany jsou unikátní hudebním nástrojem, který v roce 1890 postavili bratři Braunerovi z Uničova. „Právě na ně teklo, takže jsme museli okamžitě zasáhnout," doplnila Štixová.

Další fází záchrany varhan bude podle předsedkyně židovské obce jejich kompletní obnova. „Měla jsem tady už několik odborníků a všichni se shodli, že takových kusů na světě moc není. Chtěli bychom je zrekonstruovat," konstatovala Štixová. Obnova by se podle předběžného odhadu mohla vyšplhat na čtyři miliony korun. Židovská obec zatím peníze na tuto investici nemá.

Finance shání rovněž i na opravu už zmiňované střechy Velké synagogy, jež by měla vyjít přibližně na dva miliony korun a trvat celý rok. Pomoci obci se rozhodl například odbor památkové péče plzeňského magistrátu. „Budeme žádat ministerstvo kultury o příspěvek 350 tisíc korun a doufáme, že žádost bude přijata," sdělil vedoucí Petr Marovič.

Rabínský dům stále čeká na opravu

Rabínský dům poblíž Velké synagogy je už dlouhá léta v dezolátním stavu. Naděje na získání evropské dotace, která by uhradila rekonstrukci stavby pocházející z konce 19. století, se loni zcela rozplynula. Židovská obec se však nechce opravy chátrající památky vzdát a ráda by peníze získala. „Žádáme úplně všude, kde se dá. Jsme rozhodnutí, že budeme šetřit a po kouskách se budeme snažit dům zachránit," uvedla předsedkyně obce Eva Štixová.

V chátrající budově má vzniknout výukové středisko judaismu, výstavní prostory i byty pro lektory. V suterénu objektu by se měla nacházet rituální židovská lázeň mikve, na kterou lidé mohou narazit už pouze v několika českých lokalitách. „Myslím, že školicí centrum v Plzni potřebujeme. Rozšířilo by se obecné povědomí o židovství. Někteří odborníci už dříve projevili zájem o to u nás vyučovat," nastínila Štixová.

Rozpočet plánované rekonstrukce činil zhruba 40 milionů korun. Ačkoliv ministerstvo pro místní rozvoj dotaci schválilo, problém nastal při výběrovém řízení. Jedna z firem veřejnou zakázku napadla. Záležitostí se proto začal zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Plzeňská židovská obec nakonec dotaci nezískala. „Do přípravy projektu jsme investovali asi dva miliony," zalitovala předsedkyně.

Koncepci na opravu rabínského domu měl na starosti Antonín Švehla z Ateliéru Soukup: „Jedná se o stavbu v centru města, jejíž stav je skutečně havarijní. Je logické, že židovskou obec uvedený výsledek mrzí a situaci ji dále pálí. Pokud by se sehnaly peníze, může se začít s pracemi ihned. Dokumentace je kompletně připravená," konstatoval inženýr. Doplnil, že první by určitě přišla na řadu oprava střechy a krovu. Objekt totiž napadla dřevomorka.