Chráněná dílna digitalizace dat vznikla na začátku loňského roku a byla podpořena ze Společného regionálního operačního programu Evropské unie. „Díky této dotaci jsme mohli nakoupit vybavení, tedy počítače, skenery a speciální programy,“ připomíná ředitel.
Původně měla být hlavní činností dílny digitalizace dat pro potřeby katastrálních úřadů. Technické řešení předávání dat však trvalo dlouho. Aby lidé ani technika nezaháleli, přišel Miroslav Svoboda s nápadem digitalizovat právě samizdatové a exilové tituly, které vycházely za komunismu. „Zatím se žádné knihovny ani archivy či další instituce systematicky péčí o tyto tituly nezabývají,“ poznamenává Svoboda. „Chtěli jsme, aby zájemci měli k těmto periodikům přístup. Navíc si myslím, že web by mohl sloužit badatelům i studentům, kteří by se chtěli hlouběji zabývat naší vlastní novodobou historií, ke které exilové i samizdatové časopisy nepochybně patří,“ pokračuje.
Mezi prvními získává digitální podobu slavné Svědectví Pavla Tigrida, které vycházelo v letech 1956 až 1992 v Paříži. Na webu je již také umístěn časopis Archa, který vydával v Mnichově Antonín Kratochvíl na přelomu padesátých a šedesátých let. Většina digitalizovaných titulů pochází ze soukromé sbírky Miroslava Svobody. „Půjčujeme si také periodika z pražské knihovny Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda,“ připomíná Svoboda a dodává, že už takto zpřístupnili více než tři běžné metry tiskovin.
V třemošenské chráněné dílně digitalizuje data šest zaměstnanců, z toho pět vozíčkářů. „Na tomto pracovišti jsem od jeho založení,“ říká Martin Černý. „Přešel jsem sem z keramické dílny a můžu říci, že práce u počítače mě baví víc, jen mě občas po osmihodinové pracovní době bolí oči,“ pokračuje a dodává, že je rád, že získává praxi v práci s počítači.
Činnost dílny podporuje úřad práce, který přispívá na mzdy jejich pracovníků, zbytek zatím hradí sdružení Exodus ze svého rozpočtu.