VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Depo na podzim vystaví normalizační umění

Plzeň – V krajské metropoli by měla vzniknout stálá expozice drobných památek pocházejících z 60.-80. let minulého století.

18.3.2016
SDÍLEJ:

Skupina Křížky a vetřelci vydala letos dvě mapy. První zobrazuje to nejzajímavější z normalizačního umění v Plzni, druhá drobné sakrální památky. Na snímku jsou (vlevo) Pavel Cvrček a Aleš Hejna. Foto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Když se Aleš Hejna nebo Pavel Cvrček vydají do města, skoro vždycky se někde zaseknou. Pokukují po budovách, všímají si domovních znamení, mozaik, vitráží nebo reliéfů. Uvidí-li nějakou zajímavost, okamžitě ji dokumentují a zjišťují další podrobnosti. „Už jsem natolik vytrénovaný, že když uvidím třeba určitý druh dlaždiček, okamžitě se zastavím a začnu se pídit," přiznává Aleš, jeden z nadšenců projektu Křížky a vetřelci. Skupina už zmapovala stovky drobných památek a uměleckých děl ve veřejném prostoru Plzně. Mezi znovuobjevenými skvosty je například dílo Karla Malicha nebo už zmíněná plastika Josefa Klimeše (více zde).

Vzácný reliéf Karla MalichaO osudu vzácného Malichova reliéfu, který sochař vytvořil v 70. letech minulého století a jenž byl dlouhá léta ukryt v prostorách vysokoškolských kolejí v Bolevci, už je rozhodnuto. Teď je k vidění na výstavě v Kampě, poté se vrátí na Západočeskou univerzitu v Plzni, která je jeho vlastníkem. Vzácnou plastiku bude mít ve své pracovně rektor Miroslav Holeček. Co se stane s unikátním kouskem Josefa Klimeše, zatím není stoprocentně jasné.

Trvalá expozice 
v Depu

Daniel Jahn, další člen skupiny, obcházel skladiště Správy veřejného statku. V jednom našel keramické figurky, jež se do roku 2010 nacházely v areálu mateřské školy v Puškinově ulici. „Po rekonstrukci zmizely. Pak na ně narazil v doubraveckém areálu, jak se válejí v trávě. Věci se daly do pohybu a figurky se přesunou do Luftovy zahrady, což je úžasné," líčil Cvrček.

Stejné místo skrývá ještě další zajímavost – původní fontánu s racky od Slavoje Nejdla. „Rádi bychom, aby se některá díla svezla z různých skladů a vytvořila se z nich stálá výstava. V úvahu připadá Depo. Pokud se všechno podaří domluvit, na podzim už by tady mohla být první vernisáž," nastínil Hejna. Doplnil, že do prostor někdejších dopravních podniků by chtěli nadšenci dostat i kovové sousoší od Rudolfa Svobody nazvané Návrat z kosmu.

Křížky a vetřelci- do hlavního týmu patří: Aleš Hejna, Pavel Cvrček, Daniel Jahn a Vojtěch Cibulka
- skupina letos vydala dvě mapy, první zachycuje umělecké objekty, které vznikaly od 60. do 80. let 20. století, tzv. vetřelce, druhá drobné sakrální památky, k dispozici jsou v infocentru a také Depu

Hledají všude

Dobrá pověst o hledačích umění se po Plzni už roznesla. „Vedlejším efektem naší práce je to, že lidé víc přemýšlejí nad tím, co mají doma. Kolega Daniel Jahn vyprávěl, že když někam přijde, lidé už ho vítají. Ukazují dobové kousky a ptají se, zda mají nějakou cenu," vyprávěl Cvrček. Před několika týdny se na skupiny obrátila i organizátorka PechaKucha Night. Akce se tentokrát konala v protiatomovém krytu plzeňské Škodovky, kde dobrovolníci při úklidu nalezli několik sádrových děl a obrazů, mezi nimi i malbu od výtvarníka Holého. Naproti tomu vtipný zážitek má Hejna.

„Ve středu jsem byl vyzvednout děti ze školy. Věděl jsem, že ve foyer budovy byla dřív obrovská malba. Vyptával jsem se na podrobnosti pana školníka, který mi odpověděl: 'Oni tady po tom teď pátrají, takže my jsme to schovali,' popsal s úsměvem.

Nadšenci se teď zajímají třeba o to, kam se poděla díla z Domu kultury Inwest nebo Komorního divadla.

Všichni svatí Plzně

Plastiku Josefa Klimeše našli nadšenci v areálu střelnice v Lobzích. Na fotografii je Aleš Hejna.Skupina nesleduje pouze normalizační umění, ale též hledá ve městě i v krajině křížky, kapličky či boží muka symbolizující sloup, u něhož byl bičován Ježíš Kristus. Nedávno vydala dvě tematické mapy, které jsou pro zájemce k dostání v plzeňském infocentru i Depu. „Božích muk je vůbec nejvíc na Bolevecké návsi. Když se stavělo sídliště, stáhly se drobné sakrální památky právě tam," upřesnil Cvrček a přidal další příběh. Před časem našli zbytky božích muk v místě, kde později stál dům kultury. „Je zajímavé sledovat, jak kolovaly po Plzni. Nejdřív stály poblíž mostu generála Pattona, pak byly poškozeny a skončily ve skladu Správy veřejného statku města Plzně. Bylo by hezké, kdyby se vrátily," přeje si Cvrček.

Co bylo při pátrání po drobných sakrálních památkách největším překvapením? Poutní místa. Mezi ně patří katedrála sv. Bartoloměje s vzácnou madonou, kostel U Ježíška nebo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, které pod svými křídly opatruje tři milostné sochy ze zrušených poutních míst západních Čech.

Dalším poutním místem je i Meditační zahrada. „Také madona v Kyjovské kapli Panny Marie Kyjovské údajně ještě v roce 1937 zázračně uzdravovala. Velká procesí se konala do kostela sv. Blažeje, chrámu poblíž Starého Plzence, který byl za vlády Josefa II. zbořen. Dnes už tam stojí jenom socha světce," vyjmenoval Hejna.

Autor: Klára Mrázová

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do auta plného lidí najel traktor, ve voze cestovaly i děti

Ilustrační foto

Indiáni v přípravě narazili. Motor je přejel v přesilovkách

Vášnivý kozel se otíral o kolemjdoucí

Plzeň - Zvíře zatoužilo po páření, a tak uniklo ze zajištěného dvorku na ulici. 

Dívka odešla na nákup. Domů se už nevrátila

Rybnice - Pohřešovaná sedmnáctiletá dívka by se mohla pohybovat ve společnosti jednoho nebo dvou mužů ve věku 20 - 25 let. 

Muž obviněný z vraždy skončil ve vazbě

Plzeň - Dvaačtyřicetiletý muž, jenž v sobotu zabil svého přítele, skončil v pondělí ve vazbě. 

Povedlo se, Chříč otevře školu

Chříč – Pivoňka bude děti vzdělávat pomocí metody Montessori.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení