Štandera si ocenění vysloužil především jako pilot československé stíhací perutě v Anglii. Primátor včera rozdal také tři historické pečetě města.

„Třesou se mi ruce. Někdy se mi takhle třásly, když jsem pilotoval letadlo proti německému nepříteli. Samozřejmě je za vším ale úplně jiný pocit. Oceněním jsem velmi poctěn,“ uvedl po převzetí čestného občanství Štandera.

Čestné občany schvalují městští zastupitelé na návrh občanů nebo různých institucí. Štanderu navrhl Svaz letců ČR generála Lišky v Plzni. „Letos přišel jediný návrh a myslím, že naprosto správně prošel,“ uvedl Rödl.

Ten naznačil, že v příštím roce by ocenění mohl získat čerstvý držitel Nobelovy ceny vědec Peter Grünberg, který pochází z Plzně, ale jeho rodina byla po druhé světové válce odsunuta. „Zaslechl jsem sice názory, že se tím Plzeň chce jen přihřát na slávě, když se předtím k němu chovala macešsky. Já si to ale nemyslím. V každém případě se chci s panem Grünbergerem sejít a navržení čestného občanství mu nabídnout,“ uvedl dále Rödl.

Řekl také, že nemá problém s navržením na čestného občana známého zpěváka a plzeňského rodáka Karla Gotta, kterého si jako čestného občana přáli čtenáři Plzeňského deníku. „Byl bych ale opatrný v tom, zda by zastupitelstvem prošel. Jistě se najdou lidé, kteří budou mít problém s jeho minulostí v době normalizace,“ dodal primátor.

Pečetě města získali dlouholetý městský archivář Ivan Martinovský, bojovník proti totalitě a novinář František Juřička, a bojovník proti nacismu Jaroslav Maršák. „Nejvíce si cením toho, že na udělení pečeti mě navrhl celý kolektiv kamarádů z Českého svazu bojovníků za svobodu,“ uvedl předseda tohoto svazu Maršák. Patřil k těm, kteří se v květnu 1945 velkou měrou podíleli na odzbrojení německých jednotek v Plzni. Během druhé světové války byl také v německých pracovních táborech, kde prováděl sabotáže. V roce 1945 utekl a účastnil se odboje.

Miroslav Štanderazískal čestné občanství za aktivní působení v leteckých složkách francouzské a britské armády v letech 1940 až 1945. V roce 1936 vstoupil dobrovolně do československého letectva, po okupaci odešel v roce 1939 do Francie. Při leteckém souboji utrpěl zranění a byl evakuován do Anglie. I zde se účastnil bojových operací jako pilot, později jako instruktor a noční stíhač. Po válce se vrátil do Československa a jako poručík sloužil u bombardovacího pluku v Plzni. V roce 1948 byl z letectva propuštěn a před zatčením Státní bezpečností utekl do zahraničí. Do republiky se vrátil v roce 1994 a žije v Plzni.

Jaroslav MaršákHistorické pečetě města určené lidem, kteří se zasloužili o rozvoj Plzně, její propagaci, ochranu jejích práv a zájmů, převzal dnes třiaosmdesátiletý Jaroslav Maršák "za přímou účast v odboji proti nacismu, za dlouhodobou propagaci plzeňského květnového povstání v roce 1945 v Plzni a za funkci vynikající práci ve funkci předsedy oblastního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu".

František Juřička Příští měsíc osmdesátiletý František Juřička dostal pečeť za zásluhy v boji proti totalitě a také jako připomenutí důležité role plzeňského rozhlasu Plzeň v roce 1968. Zasloužil se o svobodné protiokupační vysílání v osudných dnech, řekl primátor.

Ivan Martinovský Sedmdesátiletému Ivanu Martinovskému, dlouholetému městskému archiváři, byla pečeť udělena za velký přínos pro Plzeň. Rozsáhlá je jeho publikační činnost mapující dějiny Plzně.