Už 14. rok fungování totiž v neděli načala burza na stadionu ve Štruncových sadech. I když zájem o ni mezi obchodníky i kupujícími ubývá, věří pořadatelé, že burza má budoucnost a vydrží i další dlouhé roky.

„Když tu burzy začínaly, nabízela většina prodejců použité věci z Německa, od oblečení po elektroniku. Takových stánků je už ale málo. V českých obchodech se dá všechno pořídit. Je to stále levnější a je na to záruka, takže věci z Německa už moc lidí nekupuje, a proto se ani nevozí,“ říká šéfka burzy Michaela Sloupová.

Podle ní dále burze škodí internetové prodeje, například server Aukro. „Lidé nemusí nikam chodit, platit cestu a vstupné. Každý si vybere z větší nabídky pohodlně doma,“ dodává pořadatelka, podle níž ale burze zůstane stále klientela, která použitým zbožím nepohrdne a nebude si ho chtít nebo moci hledat přes internet.

Pro ně se na pultech nachází například napařovací žehlička za 150 korun, věž s CD, kazetovým přehrávačem a rádiem za 400 nebo aku vrtačka s doplňky za 300 korun. Tyto přístroje ale nepatří k největším kuriozitám. Příchozí si může také například pořídit desetiletí starý selský porcelán nebo vázy, kuchyňskou váhu ze 70. let, remosku nebo poválečnou elektrickou žehličku.

„Ty žehličky jsou už sběratelský kousek, ale tu váhu nebo remosky si lidé kupují i k běžnému použití,“ říká prodejce starého zboží, který ale nechce uvést své jméno. Dodává, že sám získává věci z pozůstalostí, kdy buď sám pozůstalé osloví nebo mu věci sami přinesou. „Když fungují, je škoda je vyhodit,“ říká.

Nabízenému zboží odpovídá i klientela. Podle Sloupové ubývá Čechů a na burzu chodí stále častěji dělníci, kteří do Plzně přijeli za prací z východu. „Jsou to Ukrajinci, Rusové a teď je velký nárůst Rumunů a Bulharů. Tvoří už asi polovinu zákazníků,“ odhaduje organizátorka. Z našinců se jedná o směs různých vrstev. Kupují si na CD přepálené počítačové programy či mapy Evropy, dále filmy na DVD, baterie do všech možných spotřebičů, mobily, prášky na praní, čokolády dovezené z německých diskontů, levné hračky, nářadí, oblečení, ale právě i staré předměty do domácností.

„Hledám, jestli tu někdo nemá starý litinový lívanečník nebo formu na bábovku nebo keramický váleček. Občas to tu bývá. Chci to jako dekoraci na chalupu,“ říká Plzeňan Jindřich Hromada. Tuto neděli to ale nepořídil. Podle některých lidí ale mohl, kdyby si přivstal. Hned po otevření totiž burzu navštěvují sběratelé a starožitníci, kteří vykupují věci, jež podle nich mají hodnotu vyšší, než za ně chtějí burzovní překupníci.

Hromada ale přesto neodešel s prázdnou. Pro syna prý koupil DVD s filmem Shrek II. „Za 40 korun dobrá cena,“ řekl uznale. Prodejci ale ví své. Na otázku, zda jsou kopie legální, odpovídají se zdráhavým úsměvem že ne.

Burzy se ve Štruncových sadech konají každou neděli dopoledne už od roku 1994. Začínají v 6.30, kdy do areálu začnou najíždět prodejci. K dispozici mají asi 30 stálých pultíků, ale mohou si postavit i své. Pro kupující je otevřeno zhruba od sedmi. Ještě v 90. letech prošlo burzou až dva tisíce lidí denně. Teď jsou to stovky. Nejvíce lidí chodí na podzim, nejméně v zimě a o letních prázdninách.