Zdálo by se, že právě v záležitostech spojených s posledním rozloučením zůstávají tradice zachovány. Ale není to tak. V posledních letech se ukazuje, že i na smrti lidé šetří. Stále víc pozůstalých své blízké pochovává bez obřadu. Rozloučení v síni či kapli se dvěma třetinám zemřelých nedostane.

„Ještě před deseti lety to bylo obráceně. Zhruba sedmdesát procent klientů si přálo rozloučení s obřadem," řekl František Hrubý, provozovatel pohřební služby na Tachovsku. Zájem o obřady podle něj výrazně klesá zhruba třetí rokem, z čehož lze usuzovat, že to může být důsledek krize, kdy mají lidé hlouběji do kapsy.

„Chtěli jsme vypravit pohřeb s obřadem, ale výdaje s tím spojené pro nás byly moc vysoké. S příbuznými jsme se proto sešli jen při uložení urny," popisuje Plzeňanka Helena Horálková. I pouhé zpopelnění a uložení urny vyjde zhruba na devět tisíc korun, na kremaci s obřadem a květinovou výzdobou si pozůstalí musejí vyčlenit nejméně dvacet tisíc korun.

Stále běžnější je proto rozloučení pouze v úzkém rodinném kruhu.„Pro člověka je z psychologického hlediska důležité se rozloučit se zesnulým, samotný obřad přitom není důležitý," říká ředitel Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Jiří Skala.

Pohřby bez obřadu nejsou však jen otázkou peněz, ale i vyznání a měnící se společnosti. Zatímco ve větších městech se od obřadů upouští, na vsích stále přetrvávají. V určitých společenských kruzích je pak obřad i jakousi povinností. „To je případ třeba vědců, politiků či lékařů," uvádí Skala. Nákladné rozloučení pořádají také světští, kteří investují nemalé částky do pořízení rakve.

Irena Fořtová z karlovarské pohřební služby přidává ještě jednu zajímavou zkušenost. Když už se lidé podle ní rozhodnou pro pohřeb s obřadem, zpravidla na něm nešetří. Rádi připlatí například za materiál a vybavení rakve. Náklady na celý pohřeb se pak mohou vyšplhat i na desítky tisíc korun.