Podle Jany Saghianové ze Záchranné stanice živočichů v Plzni se zemědělci hlodavců zbavují chemickými prostředky. To se ale ekologům příliš nelíbí. „Hubení hlodavců granulemi může negativně zasáhnout do ekosystému. Na polích je v tomto období vidět více dravců než jindy. Zejména káňat lesních a poštolek obecných. Také sovy pálené mají více mláďat. Pokud se nyní počty hrabošů rapidně sníží, bude to znamenat zásah do jejich potravního řetězce. Hraboši se živí také lišky, kuny, divoká prasata i jezevci, kteří pak působí menší škody na drobné zvěři,“ uvedla Saghianová.

Hraboši po požití hubících granulí začnou vnitřně krvácet, zmalátní a poté hynou. Pokud takového hlodavce uloví predátor, jed by na něho negativně působit neměl. Ochránci však zemědělcům nabízejí ekologičtější metodu. Do polí a luk umisťují pro dravce tzv. berličky, tedy jakási sedátka, která ptáky nejen přitahují, ale lov hrabošů jim usnadňují. Podle Jiřího Vlčka, referenta odboru životního prostředí plzeňského krajského úřadu, jde o metodu, která se dříve používala často, ale téměř vymizela. „Teď se vrací a je to dobré řešení. Dravci mají větší přehled o hlodavcích a uloví jich mnohem více. Pokud by o berličky měli zemědělci zájem, je možné je z naší strany i finančně podpořit,“ řekl Vlček.

Ani pro ředitele Kralovické zemědělské Václava Švarce nejsou ptačí berličky žádnou novinkou. „Máme je na většině polích s trvalými porosty, jako například s vojtěškou. Několik jich je i v polích s řepkou. Tento způsob je rozhodně šetrnější a dobře se osvědčil,“ konstatoval Švarc.