Auta na Americké nahradila křesla

O kousek dál vyrostlo pódium, na němž právě tančí desítka děvčat, zatímco v postranní ulici za rohem bzučí Kratochvilný kinematograf. A všude vládne dobrá nálada, doslova pohoda. Jindy rušná Americká třída se na jeden den změnila k nepoznání. V sobotu se tu konal třetí ročník Dne Meliny Mercouri – tentokrát s podtitulem Na ulici jako doma. Pořádá ho město Plzeň jako součást Evropského hlavního města kultury 2015. Právě Mercouri je totiž autorkou myšlenky udílení kulturních titulů.

„Líbí se mi tu," pronesl lakonicky pětiletý Petřík, zatímco vší silou mlátil paličkami do bubnů. „Jen doufám, že nebude chtít bicí domů," vzdychne jeho maminka a trpělivě čeká, až synka bubnování přestane bavit.

Opodál zatím Plzeňan Ivo Hirsch hopsá na skákacích botách. „Je to paráda, hned bych si je pořídil," pochvaluje si Ivo a vůbec mu nevadí, že před chvilkou spadl a rozplácl se na ulici jak dlouhý, tak široký. „Nikdy jsem je neviděl a chtěl jsem je vyzkoušet," vysvětluje Plzeňan, který na kulturní odpoledne dorazil i s celou rodinou díky své dceři Viktorce. „Vystupovala tu se zumbou, kterou už dva roky tancuje," dodal muž, zatímco si zouvá speciální boty.

V otázce, zda si hlavní tepnu dokážou představit úplně bez aut, měli oslovení Plzeňané jasno: Rozhodně ano. „Musely by pryč i trolejbusy, pak by to tu začalo konečně žít," míní například Honza Erhart. Na to, jak by centrum bez aut vypadalo a oč je ekologičtější a výhodnější jezdit po městě na kole, upozorňovaly i zaparkované řady aut a kol na Wilsonově mostě. „15 aut = 140 m2, 
15 kol = 50 m2," hlásaly cedule.

Podle odhadu pořadatelů den přilákal kolem 5000 lidí. Den Meliny Mercouri se zároveň propojil s novým festivalem Živá ulice, který v sobotu začal na náměstí Republiky. Festival navazuje na osmnáctiletou tradici oblíbeného festivalu Na ulici.