VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aleš Toman: Po převozu hrošíka jsem smrděl dva týdny

Plzeň - Otevření nové africké expozice v plzeňské zoo se kvapem blíží a postupně se sem stěhují úplně nová zvířata. Před čtrnácti dny postupně přijeli žirafí býci Lex a Bořek a tento týden expozici rozšíří nosorožci.

3.6.2010
SDÍLEJ:

Aleš Toman se svým svěřencem Lexem, který do Plzně přicestoval z ostravské zoo. Přeprava Lexe i jeho kolegy Bořka byla mnohem klidnější než transport malajské medvědiceFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Všechny nové přírůstky však návštěvníci spatří až 1. července. Letité zkušenosti s převozem zvířat má kurátor úseku kopytníků Aleš Toman, který má novou část plzeňské zoo na starosti. Zeptali jsme se ho proto nejen na to, jak se taková zvířata převáží.

Jak se změnil způsob přepravy žiraf oproti minulosti?
První větší převozy v sedmdesátých letech byly velmi složité. Žirafy se převážely v obrovských těžkých bednách, které byly velmi vysoké, a byl problém najít trasu pro transport, protože ti pětimetroví žirafí býci se jen tak pod most nebo pod troleje nevejdou.

Jak je to dnes? Žirafy se přece nijak nezmenšily.
To ne, ale jsou speciální kontejnery, které mají posuvnou střechu. Žirafa se do něj nechá vběhnout a střecha se pak sníží, takže zvíře stojí celou dobu v mírném předklonu.

Nevadí jí to? Možná hloupá otázka, ale nebolí ji z toho za krkem?
Je jasné, že při delších trasách se stejně musí stavět, náročné je už samotné vyvažování při jízdě. Střecha se pak vždy vytáhne, žirafa se nechá protáhnout, napojíme ji a pak teprve pokračujeme dál.

Je jasné, že každý převoz je pro zvíře stresující. Byly při transportu nějaké problémy?
Lex i Bořek byli při převozu klidní, ale vím o případech, kdy je třeba žirafy trochu zklidnit sedativy. Pak jsou apatické a nevnímají tolik, co se kolem nich děje. Žirafy jsou totiž hodně konzervativní. Nemají rády novoty. Trvá třeba několik týdnů, než žirafa překročí zvýšený práh tam, kde dřív nebyl.

Když převážíte takové zvíře, musí to mezi ostatními řidiči vzbudit zájem.
To je jasné. Lex i Bořek při transportu vykukovali z takového velkého okna a všichni řidiči, kteří nás předjížděli, jeli chvilku vedle nás a sledovali je. Bylo vidět, že žirafa není na dálnici každý den.

Plzeňské zoo se prý povedlo vypéct novináře. Můžete to přiblížit?
Vím to jen zprostředkovaně, protože já přijel s Lexem. Všichni už prý netrpělivě čekali na příjezd první žirafy do Plzně, ale chvilku před námi přivezli mí kolegové na náklaďáku maketu žirafy v životní velikosti, kterou nám někdo věnoval po natáčení. Fotoaparáty cvakaly a chvíli to trvalo, než všem došlo, že jde jen o náš žertík.

Připravují se zvířata nějak předem na transport?
U žádné z našich žiraf nebyla bedna k dispozici, ale dělá se to u nosorožců. Několik dnů předem se zvíře do bedny vodí a láká na krmení, aby se tam naučil chodit sám. Toho tam násilím nenatlačíte. Když nechce, tak nechce.

Několikatunový nosorožec se vůbec nepřepravuje snadno. Vždyť váží několik tun, ne?
Pro převoz nosorožců se používají kontejnery z ocelových plátů, velmi pevné. Samotný váží asi pět a půl tuny. Je to velký truck se sníženou nákladní plochou, aby seděl těsně nad vozovkou. Jinak by zase neprojel pod mosty.

Jak to? Vždyť nosorožci tak vysocí nejsou.
To ne, ale jsou to speciální kontejnery pro převoz nosorožců a slonů. A sloni mívají i čtyři metry. Pro tu naši dvouletou samičku, která zatím váží necelou tunu, to bylo dokonce velmi předimenzované a ona se tam úplně ztrácela. Proto jsme jí ten prostor raději předělili.

Pamatujete si váš nejkurióznější převoz?
Nejvíc mi utkvěla malajská medvědice. Tihle nevelcí medvídci vypadají jako plyšáci na hraní, ale jsou jedni z nejagresivnějších tvorů, co znám. Tahle medvědice měla špatné zkušenosti s převozy a celou cestu se snažila rvát ty mříže, které já jako řidič měl asi dvacet centimetrů za sebou. Vyrážela proti nim, kousala do nich a já se jen modlil, aby bedna vydržela.

To zní dost nebezpečně.
To ano. Ale pamatuju si i převoz hrošíka z Ruska. Ti si značkují teritorium tím, že současně kálí a vystřikuje moč a ocáskem to rozmetává kolem. A tohle dělal i v bedně každých přibližně dvacet minut. Celá bedna byla zakrytá plachtou, ale ta zadrží jen tu pevnou část, pachy rozhodně ne. Takže auto bylo parfémované ještě dalších půl roku. A kamkoli jsem v příštích čtrnácti dnech přišel, lidé se ode mě odvraceli. Měl jsem to všude – ve vlasech, fousech a mohl jsem se drhnout, jak jsem chtěl.

Autor: Miroslava Tolarová

3.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do auta plného lidí najel traktor, ve voze cestovaly i děti

Ilustrační foto

Indiáni v přípravě narazili. Motor je přejel v přesilovkách

Vášnivý kozel se otíral o kolemjdoucí

Plzeň - Zvíře zatoužilo po páření, a tak uniklo ze zajištěného dvorku na ulici. 

Dívka odešla na nákup. Domů se už nevrátila

Rybnice - Pohřešovaná sedmnáctiletá dívka by se mohla pohybovat ve společnosti jednoho nebo dvou mužů ve věku 20 - 25 let. 

Muž obviněný z vraždy skončil ve vazbě

Plzeň - Dvaačtyřicetiletý muž, jenž v sobotu zabil svého přítele, skončil v pondělí ve vazbě. 

Povedlo se, Chříč otevře školu

Chříč – Pivoňka bude děti vzdělávat pomocí metody Montessori.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení