„Řada teorií ukazuje, že není dobře, pokud jsou děti drženy ve sterilním prostředí. Nejméně alergických onemocnění je v rodinách s více dětmi, které žijí na statku. Od raného dětství si totiž v těle vytvářejí důležité protilátky," vysvětluje primář novorozeneckého oddělení Mulačovy nemocnice Jiří Liška s tím, že pomyslnou výhybku na geneticky předurčené cestě budoucího alergika je nutné přehodit nejdéle do třetího měsíce věku. Pak už jsou řešením jen léky tlumící projevy alergie.

Počet alergiků vzrostl od poloviny minulého století desetkrát. Onemocnění se navíc týká stále mladších pacientů. „Hlavně s kožními projevy alergie se setkáváme už u kojenců, již po roce věku se objevují i respirační projevy," přibližuje situaci Liška, který se společně s kolegy z porodnice snaží děti před celoživotními útrapami uchránit.

Nutná je včasná diagnostika i brzy nasazená léčba aktivující imunitní systém dítěte. Ta spočívá právě v osídlení těla fyziologickým kmenem, který navodí obvyklé prostředí organismu, na jaké bylo lidské tělo po staletí zvyklé.

Novorozence s případným sklonem k alergii lékaři vytypují na základě rodinné anamnézy. V případě rodičů-alergiků je totiž čtyřiceti až sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že alergii zdědí i jejich potomek.

Následně lékaři po porodu odeberou matce vzorek pupečníkové krve a na základě hladiny imunoglobulinu E (IgE) a rodinné anamnézy doporučí výše uvedenou měsíční léčbu. Ta má podle Lišky devadesátiprocentní účinnost. „Děti kontrolujeme v roce a ve třech letech. Jejich rodiče vesměs konstatují, že oproti sourozencům jsou výrazně méně nemocní a výrazně méně alergičtí," pochvaluje si primář.

Výzkumem hladiny pupečníkového imunoglobulinu E a s tím spojenou predikcí alergického onemocnění, které by se u dětí projevilo do šesti let, se lékaři Mulačovy nemocnice věnují dlouhodobě již od roku 1998. Nejprve se zaměřovali pouze na diagnostiku, před sedmi lety pak začali i se samotnou léčbou.

„Nechceme rodičům jen říkat, že po nich dítě zdědilo alergii, ale také jim aktivně pomoci," říká Liška s tím, že dnes se předpokládá, že třicet procent národa trpí alergií. „Z toho vyplývá, že i u třiceti procent novorozenců lze očekávat její výskyt," vysvětluje primář, který připomíná, že nejnáchylnější k alergiím jsou jedináčci z bohatých rodin, kteří vyrůstají ve velmi sterilním prostředí a většinu dne prosedí doma u počítače.

Výsledky své práce prezentuje tým plzeňských lékařů jak v odborných časopisech, tak na mezinárodních sjezdech. Opřít se přitom může o velmi dobré výsledky už u tří set malých pacientů.