Mladík pracoval v jedné kavárně ve Sladkovského ulici jako barman. Na starost měl obsluhu hostů a výherních automatů. Dne 13. července jej v práci navštívil jeho 19letý známý. Ten si chtěl patrně zahrát na automatech, ale chyběla mu k tomu finanční hotovost. Dvacetičtyřletý mladík tedy neváhal a svému kamarádovi pomohl. V době od dvaadvaceti hodin do třetí hodiny ranní mu postupně půjčil 35 tisíc korun. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, pokud by se jednalo o jeho peníze. Kámen úrazu byl ovšem v tom, že mu peníze nepatřily. Svému známému totiž půjčil vydělanou tržbu. Že se jedná o firemní peníze však mladíkovi neřekl. Půjčení peněz mu zdůvodnil tím, že jako zaměstnanec nemůže na přístrojích hrát a tak u něj jen stál a i přes všechny prohry jej neustále povzbuzoval. Peníze se jim ovšem zpět vyhrát nepodařilo. Problém byl, jak vrátí do kasy zapůjčenou částku. Povedeného barmana ovšem hned napadlo řešení. Zavolal plzeňské policisty a nahlásil jim, že jej v herně někdo přepadl a okradl. Řekl jim, že neznámý pachatelé jej udeřili skleněným půllitrem a kopali po celém těle. Poté mu ukradli kasírtašku s penězi a utekli. Kriminalisté ale celou pravdu odhalili. Zjistili, že poté, co peníze s kamarádem prohrál, se mu svěřil, odkud bankovky skutečně pocházely. Současně jej požádal, aby jej 19letý mladík udeřil sklenicí do hlavy. Plzeňan to odmítl a tak se barman rozčílil a praštil se sám. O chvíli později úder opakoval. Po kamarádovi se domáhal i dalšího útoku. Chtěl zkopat. To už mladík nevydržel a z baru, aniž by se ho dotkl, odešel.

Barman podle všeho naplnil skutkovou podstatu zmiňovaného trestného činu, za který ho soudce může poslat za mříže až na tři roky.