Jeho obhajobu soud smetl pod stůl a označil ji za čistě účelovou. Slovák totiž do začátku tvrdil, že Maceho na něj zaútočil s boxerem v ruce a on se pouze bránil. „Ani poškozený, ani žádný svědek nepotvrdil, že by měl poškozený v ruce boxera a že by Vetrecina nějakým způsobem napadl,“ zdůvodňoval rozhodnutí předseda senátu Tomáš Bouček.

Vetrecinovu obhajobu oslabila i další část jeho výpovědi, kdy se snažil vymluvit na to, že jednal pod vlivem uklidňujících prášků, které navíc zapil alkoholem. „Obžalovaný uvedl v přípravném řízení, že v onen den užil dvě tablety nějakého léku. Za tím si stál i při začátku hlavního líčení. Pak ovšem začal počet tablet upravovat tak, jak se mu to hodilo a nedokázal vysvětlit, proč to neuvedl již dříve,“ vysvětloval Bouček.

To, že byl při činu Vetrecin plně při smyslech, potvrdil i znalec. Útočníkovi nenahrálo ani to, že ihned po pobodání Maceha přemlouval své kamarády, ať nevolají policii a ať hlavně neříkají, že to udělal on. „Obžalovaný šel také okamžitě po činu umýt nůž, což by člověk pod vlivem léků neudělal,“ doplnil Bouček.

Maceho, který by bez zásahu rychlé lékařské pomoci na místě zemřel, se s Vetrecinem přesto usmířil. Do konce života ale bude mít následky. Nesmí zvedat těžké věci, má zjizvené tělo i obličej.

Kromě desetiletého vězení byl Vetrecin potrestán ještě vyhoštěním z České republiky na dobu neurčitou, což znamená, že po vypršení trestu musí ze země okamžitě odejít.

Obžalovaný i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.