Jak uvedl Martin Janča, právní zástupce firmy Longevita Senio, s. r. o., která o seniory pečuje, společnost ubytovala důchodce na lepším místě. „Nalezli jsme vhodnější objekt v domě Na Jíkalce v Plzni, kam jsme sestěhovali seniory z domů na Bílé Hoře a v Bolevci,“ sdělil s tím, že situace je v nyní v nových prostorech mnohem lepší. „Nikdo tu proti nám nic nemá. Jsme spokojení,“ podotkl.

Longevita Senio však musí ještě zaplatit statisícové pokuty, které jí udělil stavební úřad proto, že dům údajně není pro pečovatelské účely uzpůsoben. „Byl to také další důvod, proč jsme z Bílé Hory odešli,“ doplnil Janča. Ten hned na začátku sporu argumentoval rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně, podle kterého by se rodinný dům pro pečovatelské účely nesměl užívat pouze tehdy, když by bylo ohroženo zdraví důchodců nebo životní prostředí, k čemuž podle Janči nedocházelo. Tento argument byl ale krátký. (Advokát rovněž podotkl, že v domě měli i kontroly od hasičů, hygieny a životního prostředí, které žádné závažné nedostatky neshledaly.)

Další věc, která nyní hýbe Longevitou, je žaloba, kterou na ni před rokem podal Miloš Matoušek. Nelíbilo se mu totiž, že společnost prostřednictvím médií přišla s tvrzením, že podnikatel chce důchodce ze svého sousedství vyhnat za pomoci milionů korun.

„Hned poté, co jsme domov pro seniory otevřeli, nám volal pan Matoušek a doslova řekl, že když má vilu za třicet milionů, tak se on ani jeho rodina nebude z okna dívat na důchodce,“ popsala loni v listopadu ředitelka Longevity Martina Zdařilová a doplnila, že soused ještě prohlásil, že i kdyby to mělo stát pět milionů, nebude se seniory dýchat stejný vzduch. „Pokoušeli jsme se se sousedem jednat, ovšem vyslechli jsme si pouze jeho monolog o tom, jak musíme vilu opustit,“ doplnil jednatel Jan Mácha. Že by měl tyto výroky vypustit z úst, Matoušek obratem ostře popřel, a společnost zažaloval. První stání se u soudu uskutečnilo 2. prosince

Podnikatel původně požadoval jako omluvu milion korun, slevil ale na sto tisíc. „Pořád platí, že v případě vítězství u soudu, poukážeme částku na charitu. Nejde nám totiž o peníze, ale o očištění jména,“ podotkl Matouškův právník Martin Vovsík.

Aby toho nebylo málo, žalobu podala nedávno i Longevita. „Druhá strana slíbila, že když se odstěhujeme, žalobu stáhne. Nic takového se ale nestalo,“ zdůvodňuje postoj právník Longevity. To ale Vovsík odmítá. „To, že jsme oboustranně vedli jednání o narovnání, je pravda. Vzájemně jsme se ale nedomluvili, a žádná dohoda tak nebyla uzavřena. Vytvořili jme sice návrh, který hovořil o tom, že se společnost z Bílé Hory odstěhuje, a my pak žalobu stáhneme. Ten ale nebyl podepsán proto, že Longevita nebyla schopna udat konkrétní datum, kdy tak chce uskutečnit,“ vysvětlil Vovsík.

Případ budeme nadále sledovat.