Není nebezpečný pro společnost, ale měl by se léčit. K takovému závěru došli psychiatr Vlastimil Tichý a psycholog Jiří Klose, soudní znalci, kteří včera vypovídali v kauze Jana Silovského, prvního Čecha, který se chtěl připojit k Islámskému státu.

Silovský podle Tichého netrpí ani netrpěl duševní poruchou, lékař u něj nezjistil ani žádnou závislost na alkoholu či jiné návykové látce. „Nacházíme však poruchu osobnosti, která je schizoidní, nevyzrálá. On má svůj svět," řekl Tichý. V době, kdy Silovský odletěl do Turecka, byly jeho ovládací schopnosti sníženy o 80 až 85 procent.

Silovský je nadprůměrně inteligentní

„Navrhuji uložení psychiatrického léčení ambulantní formou," pronesl před soudem lékař. Porucha, jakou trpí Silovský, není podle něj vyléčitelná, lékaři jsou však schopni korigovat její projevy psychoterapií.

Podle psychologa má Silovský nadprůměrný intelekt. Je však osobností s disharmonickým vývojem, je citově chladný, plachý, submisivní a těžko navazuje vztahy, má sklon ke stresu.

Hodný a pracovitý člověk, řekla o o muži, který chtěl k IS, jeho matka

„Takoví lidé jsou často považováni okolím za podivíny. Bývají odtrženi od světa a mívají zvláštní nápady. Není výjimkou, že jsou objektem šikany," uvedl Klose. Resocializace se podle znalců bude odvíjet od úspěchu léčebných postupů. „Považuji ji za reálnou, ale ztíženou," řekl Klose.

Hledal smysl života

Podle znalců mohl Silovský v islámu hledat smysl života. Nikdy totiž nebyl moc úspěšný, práce dělníka ho nebavila, a islámské náboženství mu nejednou otevřelo nové obzory. „Mluvíme o islámu ve fundamentalistické podobě. Uděláte to a to a dostanete se do ráje. Je to cílené na takovéto frustrované jedince. I když si myslím, že obžalovaný by na místě propadl deziluzi," vysvětlil psychiatr Tichý. Silovský si podle něj dostatečně neuvědomoval, co vlastně může způsobit.

Silovského zadrželi loni v únoru v na letišti v Turecku. Tamním policistům se přiznal, že se chtěl připojit k Islámskému státu. Hrozí mu 12 až 20 let vězení, ale i výjimečný trest.