Mrtvou Tokárovou nalezla v bytě o čtyři dny později policejní hlídka. Na místo je přivedla jiná prostitutka, která kolegyni postrádala. To, co poté muži zákona v bytě našli, se nepopisuje lehce. Ženino nahé tělo bylo zastlané v posteli a přikryté matrací. Oběť měla nohy omotané potravinářskou fólií a tělo, zejména jeho horní polovina, bylo v pokročilém stádiu hnilobného rozkladu. Kvůli tomu nebyli znalci schopni určit bezprostřední příčinu smrti, nevyloučili ale udušení.

Žalobkyně ve své závěrečné řeči jmenovala hned několik důkazů, které ukazují právě na Šrůmu. „Byl to právě on, který odvedl Tokárovou do bytu. Na ženině těle nebyl zjištěn žádný jiný DNA-profil než obžalovaného. Uvnitř bytu byly převážně jen Šrůmovy otisky. S verzí o Uwem vystoupil obžalovaný téměř pět měsíců po obvinění. Soused, který v osudný den slyšel ženský křik, vyslechl, jak v bytě někdo říká: ´Budeš zticha, budeš poslouchat´,“ uvedla žalobkyně.

Zpochybnila tak obhajobu muže, který tvrdí, že Uwe v bytě spal a s ženou si užil. Dále rovněž podotkla, že i kdyby obžalovaný našel v bytě mrtvolu Tokárové, jak říká, proč jí obalil nohy fólií a zastlal ji do postele? Proč celou věc nenahlásil?

Na to reagoval advokát jednoduše. „S ohledem na jeho trestní minulost, mu bylo jasné, že on bude první podezřelý,“ řekl muž na obhajobu Šrůmy, který byl 21. 3., tedy 16 dní před vraždou, propuštěn z vězení. Obhájce poté kritizoval žalobkyni za to, že vychází pouze z nepřímých důkazů, a navrhl, aby byl jeho kklient obžaloby zcela zproštěn.