K mimořádné vražedkyni Olze Hepnarové, která byla popravena za to, že autem zabila na zastávce osm lidí, přirovnali soudní znalci Miroslavu M., která v Aši zavraždila svoji měsíční dcerku. Žena, která již předtím zapálila strýci kůlnu a zabila psy a toužila usmrtit i svoji matku nebo babičku, holčičku uškrtila, aby se tak pomstila svým blízkým.

Miroslava byla podle spisu divná už od základní školy. Byla samotářská, děti se jí posmívaly pro její chování i oblečení. Její matka ve snaze, aby nezdědila špatné vlastnosti po svém otci, dceru držela zkrátka. Dívka už od 15 let utíkala z domova, přičemž se pohybovala především ve společnosti Vietnamců a Romů a přivydělávala si prostitucí. Začala mít také sny, v nichž vraždila. Zabít chtěla svoji matku, s níž měla neustálé spory, usmrtit toužila i svoji babičku. Aby se pomstila matce, zapálila kůlnu a stohy svému strýci, uškrtila mu dva psy, ač je měla ráda.

V letošním roce bylo na titul Stavba roku Plzeňského kraje 2020 nominováno 22 staveb. Nechybí ani Altán zlaté rybky z plzeňské zoo. Ten je koncipován jako oddechový, meditační a relaxační prostor. Uvnitř altánu naleznou návštěvníci ukázku tradičního chovu
Co se líbí vám? O titul stavby roku se uchází altán i tramvajová trať

V listopadu 1993 jela tehdy 19letá Miroslava na vyjížďku se svoji malou dcerkou, jíž v té době bylo pouhých 29 dní a kterou měla s asijským trhovcem. V místě nazvaném Dolní Krásná, nedaleko tamních uhelných skladů, zastavila, vytáhla z kapsy tkaloun, který právě pro tento účel nosila u sebe, a dítě ležící v kočárku uškrtila. „Pak kontrolovala, zda dítě žije. Když si nebyla jistá, škrcení zopakovala. Průběh vraždy pak popisovala bez jakékoli lítosti,“ konstatoval později plzeňský Krajský soud, před nímž stanula, neboť vypátrat pachatelku nebylo pro policisty nijak složité.

Soud konstatoval, že Miroslava M. spáchala čin z nenávisti k matce, kterou přenáší vůči všem lidem. Vraždou matce demonstrovala, jak špatně ji vychovala. Usmrcení dcery brala jako dobře vykonanou práci, zažila prý při tom „pocit někoho, kdo je pánem nad životem“. Jejím hlavním cílem bylo zabít něco, co „by bylo její“.

Soud ji nejprve jako první ženu v tehdy nově zrozené České republice poslal za mříže na doživotí, ale po revizním posudku, který konstatoval, že její resocializace není zcela vyloučena a že by se hysterické rysy její osobnosti mohly s rostoucím věkem snižovat, jí byl trest snížen na 25 let a později dokonce jen na 13,5 roku vězení. Podle dostupných informací se ještě za mřížemi vdala.