„Jde hlavně o území ve směru od Domažlic na Klatovy – celé území Novoveska, Brnířovsko, Koráb až ke Kolovči. Tam jde o největší ohrožení,“ popsal odborník na lesní hospodářství Bohumil Záhrobský z domažlického odboru životního prostředí.

Napadení nemusí být patrné na první pohled. „Často je vidět jen několik napadených stromů, ale až při bližším ohledání se zjistí, že jde o větší rozsah. Na stromech jsou vidět závrty a pak vysypané malé drtinky, které připomínají třeba rozsypané kakao, začne se loupat kůra, víc opadavá jehličí – to jsou nejčastější příznaky,“ vysvětluje Záhrobský a pokračuje. „Když by majitelé lesa něco podobného zpozorovali, je nutné kontaktovat svého odborného lesního hospodáře nebo odbor životního prostředí a my poradíme, jak dál postupovat.“

Ilustrační fotografie.Zdroj: DENÍK/Jan Jelínek

Pokud kůrovec strom napadne, vyžere lýko pod kůrou a tím strom začíná hynout. Jakmile kůrovec dokončí svůj vývoj, odlétne na jiný strom. Majitelé lesů mají ze zákona povinnost monitorovat a včas zpracovat napadenou dřevní hmotu.

„Musí neprodleně zahájit opatření, aby kůrovec nedokončil svůj vývoj a neopustil napadené dřevo. Jediná možnost je porazit strom a zbavit ho včas kůry nebo provést chemický postřik,“ radí Bohumil Záhrobský. Ve zmíněné oblasti řádí lýkovec smrkový, který napadá smrky středního a mýtního věku, které jsou nějakým způsobem oslabené. Tomu napomáhá například dlouhodobé sucho, které trvá několik let. Extrémní sucho v roce 2015 způsobilo významné oslabení smrkových porostů, vláhy je nedostatek i nadále. Kvůli němu se stromy nemohou menšímu napadení bránit smolou a snadno podlehnou.

DAR. Příspěvek 20 tisíc Kč spolku předali jednatel firmy Gerresheimer Jindřich Špilar a manažerka Václava Váchalová.
Horšovskotýnské Tlapky v naději pomáhají psům v nouzi

Výskyt kůrovce je celorepublikový problém. Na Domažlicku narůstá geometrickou řadou. V květnu odbor životního prostředí evidoval napadení 600 kubíků dřevní hmoty, v červnu to bylo již 8500 kubíků a odhad za červenec se šplhá k 15 tisícům. Pro srovnání: za celý loňský rok to bylo 31,5 tisíce kubíků.

„Nebezpečí trvá až do podzimu, nebude-li probíhat ze strany majitelů lesů asanace se včasným zpracováním dřeva, nedokážeme šíření kůrovcové kalamity zabránit,“ varuje Bohumil Záhrobský.