VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maňovičtí se bojí, že u nich vznikne nebezpečné úložiště

Klatovsko – Seriál U vás na návštěvě dnes pokračuje v Maňovicích, kde jsme si o plánech a starostech této obce na Horažďovicku povídali se starostou Miroslavem Panuškou.

6.3.2012
SDÍLEJ:

Starosta MaňovicFoto: Ludvík Pouza

Co se v Maňovicích za poslední léta podařilo realizovat?

Naše obec se v roce 1992 osamostatnila. Odloučili jsme se od Velkého Boru a začali sami hospodařit. V roce 1993jsme v obci zakoupili jeden starý dům v havarijním stavu, který jsme si postupně upravovali tak, abychom v něm mohli zřídit úřadovnu obecního úřadu. Já nastoupil do funkce starosty v roce 2005 a ihned jsme se pustili do různých úprav a modernizace obce.  Začali jsme s postupnými opravami obecního úřadu, opravili jsme kapličku, vyasfaltovali jsme veškeré cesty v obci, opravili veřejné osvětlení, v okolí obce jsme zřídili naučnou stezku a opravili všechny křížky včetně maňovického draka. Došlo i na památník padlým spoluobčanům.

Které  byly největší investiční akce?

To rozhodně byla kompletní rekonstrukce obecního úřadu. Dostal nové omítky, střechu, vybavení. Zřízena v budově byla klubovna hasičů i společenská místnost pro setkávání  občanů.  Celkové náklady na rekonstrukci úřadu byly zhruba 800 tisíc korun.  Pak to byla  rekonstrukce komunikací a vyčištění a oprava rybníku v centru obce. V posledních letech jsme investovali také do úprav vzhledu obce. Postavilo se  i odpočívadlo na  návsi, protože do naší obce stále  častěji přijíždějí cykloturisté. Snažíme se obec udržovat v čistotě. I to stojí čas a peníze.

Máte nějaké plány pro nejbližší období?

Koupili jsme naproti úřadu v exekuci objekt starého rodinného domu,  který plánujeme zbourat. Na jeho místě vznikne dětské hřiště s hracími prvky. Umístíme tam betonový stůl na stolní tenis,  který vlastníme, a koupíme i dětskou trampolínu. V sezoně zde máme totiž zhruba třináct dětí, tak aby si měly  kde hrát. Jen ještě doplním, že na většinu investičních akcí, které jsme v Maňovicích dělali, jsme čerpali dotaci od Plzeňského kraje.

Máte v Maňovicích nějaký sen? Co nejvíce potřebujete?

Potřebujeme nutně rozšířit kanalizaci,  což by byla poměrně velká investice. Máme ale problémy s povolením, protože naše obec nemá čistírnu odpadních vod.  Kanalizace s čistírnou by v obci naší velikosti vyšla na zhruba osm milionů korun. Problém je ale ten, že Maňovice nemají peníze na to, aby se do takové stavby mohly pustit za své peníze,  a pak ten, že malá obec s 39 obyvateli a rozpočtem půl milionu korun ročně nedosáhne na žádný dotační titul. Přesto si myslím, že naše obec  hospodaří dobře, snažíme se zbytečně neutrácet a šetřit. Je nás tady málo. Chybí nám zde lidi v ročnících 1965 až 1980, naše obec stárne. Z toho důvodu jsme koupili výhodné pozemky v obci, které jsme nyní připraveni nabídnout zájemcům o výstavbu rodinných domů jako stavební parcely zcela zdarma. Není ale v našich silách tyto pozemky zasíťovat. To  si případní zájemci budou muset sami zařídit a zaplatit. Je to ale jediná možnost, jak zabránit tomu, aby se naše obec vylidnila. Pokud nyní něco neuděláme, může se stát, že nás tady za dvacet let bude bydlet pět. To,  že se lidé stěhují z venkova, je dáno také tím, že na Horažďovicku je vysoká nezaměstnanost. V zimě je to v Maňovicích kruté. Všichni se proto těšíme na jaro a na léto, kdy do obce přijíždějí chalupáři a kdy Maňovice začnou žít. Všem chalupářům moc děkuji, protože se o své domy starají , opravují je a upravují i jejich okolí. Také díky nim naše obec vypadá tak, jak vypadá.

Jak to v Maňovicích máte  s kulturou? Máte nějaké spolky?

V naší obci máme sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1899. Co občan, to hasič.  Osm let  v letech 1999 až 2006 jsme  pořádali dokonce hasičskou soutěž Maňovický drak. Měli jsme také družstvo  žen,  které se jí účastnilo. Pořádali jsme  sraz rodáků, další plánujeme na příští rok. Měli jsme tu ochotníky z Plánice, organizovali jsme fotbalová utkání  i sraz motorkářů. Prostě naše obec drží při sobě.

Co vás v Maňovicích nejvíce trápí?

Největším problémem naší obce je,  že se Maňovice spolu s Olšany, Velkým Borem, Pačejovem, Chanovicemi a Kvášňovicemi  objevily na seznamu míst, která jsou vytipována pro výstavbu úložiště jaderného odpadu. Úložiště by se mělo stavět podle plánů  v těsné blízkosti obce. Co se Maňovic týče, v naší obci  by měl na 20 hektarech vzniknout povrchový a na 300 hektarech podzemní areál, kam by se jaderný odpad ukládal. To by byla pro tuto oblast a obce v okolí veliká katastrofa.  Jsem rád, že žádná z obcí v našem okolí úložiště na Pačejovsku nechce a moc si vážím podpory a pomoci horažďovického starosty Karla Zrůbka, který se společně s námi účastní všech jednání v této věci a snaží se nám  pomoci. I když by náš souhlas s úložištěm znamenal roční příjem do obecní pokladny  zhruba 1,5 milionu korun, vyslovili se všichni naši občané v referendu, které jsme v roce 2004 pořádali, proti návrhu. Popravdě ale musím říci, že i když naše obec úložiště odmítla, pořád nemáme jistotu, že  je hrozba výstavby zažehnána. Mám stále pocit, že názory lidí a obcí nemají v našem státě žádnou váhu.V protestech a kulatých stolech budeme i nadále pokračovat. Úložiště v lokalitě Březový potok nechceme. Naše obce by přestaly žít, odešli by odtud lidé, naše domy a pozemky by byly neprodejné. Už nyní to má podíl na tom, že se do naší oblasti nikdo nestěhuje. Na lidech v našem okolí je vidět neklid. Ti, kteří zde  žijí  nebo zde vlastní  domy,  neví, zda se mají pouštět do rekonstrukcí. Ti, kteří  zde chtějí stavět, neví, zda si tu mají pozemky pořizovat, aby o ně nepřišli. Nikdo neví,  co bude a ani já,  jako starosta,  nedokážu s čistým svědomím lidem říci, zda tu úložiště opravdu bude či nebude.

Kdy by se mělo rozhodnout?

V současné době je sedm vytipovaných oblastí v republice.  V roce 2016 se výběr ze sedmi lokalit zúží pouze na dvě a v roce 2025 se s konečnou platností vybere jedna lokalita, kde se úložiště postaví. V roce 2050 by se mělo začít stavět a v roce 2065 by mělo být vše připraveno k ukládání odpadu.

Co říci závěrem?

Vážím si všech, kteří v naší obci žijí, ale nezlobím se ani na ty, kteří se odstěhovali za studiem a za prací. Život na venkově není snadný, je těžké najít práci i školky a školy pro děti, a tak není divu, že především mladí lidé odcházejí do měst. Jsem však velmi rád, že mnozí se k nám po čase vracejí, zpočátku jen na víkendy a dovolené, později natrvalo. Všem našim obyvatelům a chalupářům moc děkuji. Všichni jsme totiž  jednou velkou rodinou, kde vedle sebe společně  žijeme a podílíme se na životě naší obce.

Autor: Ludvík Pouza

6.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dvě problémové školy v kraji

Policejní vyšetřovatelé na místě vraždy v Plzni na Roudné
AKTUALIZOVÁNO
9

Po brutální vraždě bezdomovce na Roudné zůstala ve stanu kaluž krve

Ráj gladiol. Jaroslava má na zahradě přes 200 druhů

Žinkovy - Kdybyste teď navštívili Jaroslavu Rybákovou v Žinkovech, stoprocentně od ní dostanete krásnou kytici gladiol.

Na Mži vyplul i prezident s ochrankou

Plzeň – Černý superb s pražskou poznávací značkou si razí cestu přes množství diváků. Uvnitř automobilu sedí pan prezident se svou ochrankou.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

A zase ten Bakoš. Tentokrát sestřelil Jihlavu

Plzeň – Viktoria Plzeň vyhrála 2:1 v Jihlavě gólem z 92. minuty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení