VYBERTE SI REGION

Kormoráni plení rybníky, odstřel nepomůže

Tachovsko – Ministerstvo životního prostředí hodlá kormorána vyškrtnout ze seznamu zvláště chráněných druhů, to přináší ale rozporuplné reakce.

26.6.2012 2
SDÍLEJ:

Kormorán velkýFoto: Bohumil Mášek - DES OP

Dokáží zdecimovat téměř celou násadu na rybníce, likvidují i ryby v řekách. Přilétají každoročně ze severu Evropy a v Česku, Tachovsko nevyjímaje, mají zdroj potravy. Černý velký pták tak snižuje finanční zisk z výlovu a kazí radost z rybolovu. Alespoň tak o kormoránech hovoří rybáři. K obavám se v poslední době přidala další. I když rybáři vítají záměr Ministerstva životního prostředí, vyškrtnout kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných druhů, bojí se ale, že přijdou o finanční náhradu za kormoránem způsobené škody.

Jedním z rybářů, který s kormorány má své zkušenosti, je Jiří Lipka z Klatovského rybářství, které obhospodařuje například rybníky kolem Tisové a Boru na Tachovsku. „Sice se nám náhrada škody pohybuje někde mezi deseti až dvaceti procenty, ale něco to přeci jen je. Myslím si, že stát se návrhem chce jen zbavit vyplácení škod," reaguje na záměr ministerstva Lipka. Podobný názor sdílí s rybáři i ochránci přírody. „Kormorán má u nás velice dobré životní podmínky a páchá značné škody. Rozhodnutí ale vnímám, jako finanční úsporná opatření. Rybáři tak přijdou o peníze," řekl Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Po kormoránech zbydou naklované ryby

Ornitologové, ochránci zvířat i rybáři se ale shodují v nutnosti řešit situaci s hejny přemnožených kormoránů. "Pokud se jakoukoli činností sníží populace kormoránů, nám to pomůže," sdělil předseda Místní organizace Českého rybářského svazu František Hodonický ze Stříbra. „Kormorán sežere půl kila ryb denně a velké množství ryb poškodí. Ty jsou zraněné, stresované. Škodí v chovných rybnících i ve sportovních revírech na Mži. Loni byl na Sytenském rybníce asi měsíc. Když jsme rybník na podzim lovili, tak jsme nacházeli mnoho ryb s vyďobnutým kusem masa, rány byly zahnisané, ryby oslabené," popsal a dodal, že i oni před lety žádali o náhradu. „Ta ale zdaleka nepokryla způsobené škody."

Rybáři dnes nemají jinou možnost, jak se bránit proti invazi černých vetřelců, než žádat o speciální povolení k odstřelu nebo kormorány plašit. Od září by měli další možnosti související s plánem vyškrtnout kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů. O tom, zda se populace kormoránů sníží, ale mnozí pochybují a ornitologové žádali o novelizaci vyhlášky už dříve. „Vzhledem k výraznému nárůstu populace kormorána velkého v Evropě navrhovala Česká společnost ornitologická již dříve vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných druhů. Paradoxně návrh neprošel přes Ministerstvo zemědělství, aby mohli chovatelé ryb i nadále dostávat od státu finanční náhradu škod způsobených kormoránem," popisuje situaci ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Dosud byly každoročně vyřizovány desítky žádostí o odstřel kormoránů, ve valné většině kladně. Roční výkazy odstřelů mají mírně vzrůstající tendenci a pohybují se kolem 4 tisíc jedinců. Na celkovém množství kormoránů, kteří se u nás v zimním období vyskytují, se to ale příliš neprojevilo. „Při lednových sčítáních u nás zjišťujeme mezi 7 a 13 tisíci kormoránů, přičemž v posledních letech již tyto počty nenarůstají," vysvětluje Vermouzek „Na celkové početnosti se neprojevuje ani masivní odstřel kolem 4 tisíc jedinců, nahrazují je další ptáci ze severských hnízdišť."

Odstřel v Bavorsku měl nulovou efektivitu

ČSO spolu s ochránci zvířat zastávají názor, že odstřelem nelze počet kormoránů snížit. „Sedmiletý výzkum vlivu neregulovaného a intenzivního odstřelu, ročně až 6000 ptáků, zimujících kormoránů v Bavorsku jednoznačně prokázal nulovou efektivitu tohoto způsobu řešení a z výsledků vyplynulo, že nedošlo k poklesu stavu v následujících letech," pokračuje Vermouzek. Za pravdu mu dává plzeňský ochránce. „Obávám se, že populaci se nepodaří snížit. Ta musí nejprve vygradovat, a potom se začne přirozeně snižovat na základě přírodních regulačních mechanizmů," objasňuje ornitolog a ochránce. „Člověk by to chtěl hned, ale kormorán je velice mazaný pták."

Ochránci mají strach i z něčeho dalšího. „Umím si představit, jak po vyškrtnutí vyrazí rybáři spolu s myslivci a budou kormorány střílet. Důležité je, vytvořit pravidlo, jak lovit. Nesmí se lovem kormoránů ohrozit další druhy, někdy i vzácné," dodává Makoň s obavou, aby nedošlo k vytvoření precedentu a ministerstvo nechtělo vyškrtnout ze seznamu zvláště chráněných druhů další živočichy. Vydru nebo rysa. I oni totiž, podle jeho slov, škodí některým zájmovým skupinám.

Autor: Antonín Hříbal

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Čtenáři Deníku 
i letos závodili 
o hodnotné ceny

Plzeň – Plzeňská KartArena zažila velké finále letní motokárové soutěže s regionálním Deníkem.

Místo hub našli v lese metrového leguána

Rokycansko/Plzeň - Zvíře, které v lese nejspíš někdo vyhodil, skončilo v Záchranné stanici živočichů v Plzni.

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies