Vedení Národního parku Šumava a především milovníci šumavské přírody, kteří roky čekali na otevření cesty na hraniční přechod Modrý sloup Luzenským údolím nedaleko Modravy, dostali pořádnou facku. Namísto toho, aby se 15. července po desítkách let vydali na trasu první nadšenci, přišel zákaz. „I když cestu skrze Luzenské údolí na Modrý sloup povolilo Ministerstvo životního prostředí ČR, na základě žaloby Dagmar Kjučukové z Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické ji včera zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích," oznámil v úterý mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

I když může být podána kasační stížnost ze strany účastníků řízení, kterými jsou například ministerstvo životního prostředí či obec Modrava, jedno je podle Pechouška jisté – průchod skrze Luzenské údolí na Modrý sloup se toto léto neotevře.

Cesta na Modrý sloup skrze Luzenské údolí je stezka, po které se chodilo již od středověku. Vedla tudy Zlatá stezka, obchodovalo se tu i pašovalo zboží několik stovek let. Po roce 1948 tu stála železná opona a od roku 1991 průchod neumožňovala existence první zóny Národního parku Šumava a informace, že se tam vyskytuje tetřev hlušec. Změna nastala až nyní, kdy zelenou dalo ministerstvo a otevření průchodu Luzenským údolím schválily Správa Národního parku Šumava i Správa Národního parku Bavorský les.

NP Šumava: Tetřev není ohrožen

„Dlouhodobě jsme sledovali populaci tetřeva hlušce na české i na bavorské straně hranice. Exaktním výzkumem, který doprovázelo využití těch nejmodernějších metod, kdy se kromě velikosti populace sledovaly i její genetické vlastnosti, se zjistilo, že na sledovaném území obou částí Šumavy žije až 600 kusů vzácného ptáka. Výzkumy posledních let jasně ukázaly to, co věděl každý lesník a každý Modravák. Na cestě Luzenským údolím tetřev nežije, protože žije v lese. Tetřev se v hojném počtu nachází i kolem turistických stezek, po kterých poslední dvě desítky let chodí turisté," argumentuje ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek, podle něhož se v oblasti Modrého sloupu a centrální části Luzenského údolí, tedy v otevřené bezlesé krajině s širokou cestou, tetřev téměř nevyskytuje.

Jenže odpůrci otevření cesty to vidí jinak. „Na Šumavě se vyskytuje jediná životaschopná populace tetřeva hlušce ve střední Evropě a správa národního parku by ji měla chránit, a nikoliv hledat způsoby, jak její ochranu prolomit. Právě kvůli tetřevovi je Šumava nejen národním parkem, ale i ptačí oblastí podle evropské legislativy," domnívá se ornitolog a zároveň člen Stínové vědecké Rady NP Šumava Vladimír Bejček.

Zklamaní turisté

Zákaz vstupu na Modrý sloup, který měl být hlavním tahákem letošní turistické sezony, značně rozladil zástupce šumavských obcí i turistů. „Ekoaktivistická hnutí svou blokádou průchodu na Modrý sloup skrze Luzenské údolí jasně ukázala, že jim nejde o ochranu tetřeva ani přírody, ale jen o vyštvání lidí a turistů ze Šumavy, a to i z míst, kde pro to z hlediska ochrany přírody nejsou žádné důvody," nebere si servítky předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.

„Okamžik, na který čekám celý život, se zdál být téměř na dosah, ale nakonec zvítězil nerozum a sobeckost. Jsem zklamaný. Téměř tak silně, jako když mi komunisti v sedmdesátých letech zakázali vykonávat učitelské povolání," je rozladěn i legendární milovník Šumavy Emil Kintzl, který již cestu na Modrý sloup proznačil turistickými značkami.

Správa NP a CHKO Šumava, šumavské obce a Klub českých turistů se ale nevzdávají. „Na otevření hraničního přechodu Modrý sloup budeme dál pracovat," uzavřel Pechoušek.