Unijních 700 milionů na výstavbu čistírny odpadních vod, Úslavského kanalizačního sběrače nebo odkanalizování čtvrtě Radobyčice Brusel zkrouhne na 500 milionů. Navíc je ohroženo i dofinancování už postavených vodohospodářských staveb v rámci projektu ISPA: tedy kanalizace na Valše, v Křimících, Radčicích a v části Lochotína nebo vodovodních řadů do Lobez a na Vinice.

Důvod? Plzeň má s vodárnou podepsanou smlouvu na pronájem vodohospodářských trubek na příliš dlouhou dobu dopředu a to nevyhovuje podmínkám dotace, kterou v Bruselu vyjednalo české ministerstvo životního prostředí. EU se totiž nelíbí, že by podporovala vodárenské soustavy dlouhodobě spravované soukromými společnostmi. „Kvůli tomu, že máme smlouvu podepsánu do roku 2017, bude dotace pokrácena o dvacet procent. Dostaneme o cca 200 milionů korun méně,“ potvrdil šéf Útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. O dalších dvacet procent Brusel pozastavil ze stejného důvodu dofinancování projektů postavených v rámci ISPY, kde začala hloubková kontrola veškerých účtů a smluv.

Primátor Pavel Rödl (ODS) potvrdil, že krácení dotací městu velmi zkomplikuje život a radnice zahájila s vodárnou intenzivní jednání o případném zkrácení už podepsané smlouvy. Šanci však nevidí jako příliš reálnou. „Vodárna k tomu nemá nejmenší důvod a město v tomto případě tahá za kratší konec. Nemáme jak donutit druhou stranu, aby dobrovolně zhoršila své postavení a připravila se o peníze,“ konstatoval primátor. Podle nastavených pravidel by stačilo zkrácení o pouhé dva roky – kdyby město prosadilo konec smlouvy o pronájmu do roku 2015 namísto podepsaného roku 2016, dostalo by z EU na vodohospodářské projety o dvacet procent více.

Problémy s délkou smlouvy ale nemá jen Plzeň a jde o celorepublikový problém, například Praha má pronájem nasmlouván až do roku 2029.

Vodárenské stavby v plzeňském regionu patří za poslední roky k největším. V rámci ISPY se prostavělo 1,7 miliardy korun (podíl EU činil 1,2 miliardy) a vznikl vodárenský soubor Lobzy a Vinice a desítky kilometrů kanalizace například pro Křimice, Radčice, část Lochotína nebo Valchu. Projekt Čistá Berounka předpokládá až dvoumiliardové investice do kanalizací ačističek v reginou, pro samotnou Plzeň znamená stavby za miliardu korun a EU jej měla podpořit zhruba 700 miliony korun.

Primátor Pavel Rödl přinává, že pro Plzeň jde o velkou komplikaci, která může znamenat nutnost vysoké bankovní půjčky.

„Museli bychom si půjčit na dofinanování i v případě, že bychodm dotace získali. Pokud ale budeme muset hradit všechno, znamená to v podstatě konec jiných investičních plánů,“ prohlásil Rödl. Město je podle něj schopné si vypůjčit až dvě miliardy korun.