Společně s Lucií Hradeckou vypadly české hráčky už ve čtvrtfinále, kde podlehly australankám Bartyové s Dellacquovou 6:2, 2:6, 4:6.

Přesto si Hlaváčková Wimbledon užila. „Je to svátek tenisu a letošní čtvrtfinálová účast byla i tak slušným výsledkem, za který se nemůžeme stydět. Soupeřky měly dobrý den a v tenise je to někdy i o trošce štěstí," říká šestadvacetiletá tenistka.

V čem byly Australanky lepší?
Odehrály výborný zápas, neměly co ztratit. My jsme naopak cítily tíhu zodpovědnosti. Ale hrály jsme celý turnaj dobře, takže jsme odjížděly s dobrým pocitem a nabuzením do dalších turnajů.

Po vyřazení italského dua Erraniová, Vinciová jste přitom byly nejvýše nasazené. Neuspokojilo vás to až moc?
Na trávě to nebylo velkým překvapením, jejich hra ztrácí na trávě sílu a nejsou favoritkami. Navíc byly úplně na druhé straně pavouka, takže jsme si jejich vyřazení skoro ani nevšimly.

V žebříčku čtyřhry jste klesla ze čtvrtého na sedmé místo. Nemrzí vás to moc?
Nemrzí. Já debla nehraji na přesné umístění, ale pro tituly z turnajů, takže nějaké posuny na žebříčku mě netrápí. Dokonce jste první, od koho jsem se tohle nové umístění dozvěděla.

Ve dvouhře jste v Londýně vypadla v prvním kole s Ruskou Vesninovou po výsledku 2:6, 5:7. Jaké byly vaše šance postoupit přes tuto hráčku?
Šance tam byla, ta je vždycky. Ale los na mě mohl byt milejší, byla to jedna z několika hráček, které bylo letos na Wimbledonu hodně těžké porazit.

Co vám vaše účast na letošním Wimbledonu dala?
Hlavně jsem nabrala další zkušenosti ze zápasů. A dalo mi to také motivaci dostat se na Wimbledon i příští rok, protože to je a vždycky bude nejhezčí turnaj v celém roce.

Stihla jste se po Wimbledonu zastavit doma v Plzni?
Byla jsem doma dva a půl dne. Stačilo mi to k načerpání obrovského množství energie a radosti.

Jaký je váš další program?
Teď jsem na turnaji v Budapešti, následuje Bad Gasteni a Baku. Potom zase strávím nějaký čas doma před americkou šňůrou. Věřím, že se karta obrátí a i v singlu přibude par výher.