Kliknutím zvětšíteOdchovanec Sokola Plasy Vítězslav Lavička se ale do rodného kraje pokaždé rád vrací. V neděli byl v Kozojedech ambasadorem hostujícího týmu Vysoké Libyně, který vysílala Česká televize v rámci společného projektu s Fotbalovou asociací ČR Můj fotbal živě.
Co si myslíte o projektu Můj fotbal živě?
Podle mne je to skvělá myšlenka, propagovat fotbal i v nižších patrech. Ukázat, že se nehraje jen na ligové či reprezentační úrovni, ale že i v malých klubech je spousta zapálených hráčů i dalších lidí, kteří se kolem fotbalu točí.
Jak jste si nedělní zápas v Kozojedech a vše, co se kolem něj dělo, užil?
Já si to užil moc (usmívá se). Když mě pořadatelé oslovili a pozvali do Kozojed, tak jsem neváhal ani chvíli a velice rád jsem pozvání na zápas přijal.
Přijal jste ho o to více, že Můj fotbal živě zavítal tentokrát do vašeho rodného okresu na sever Plzeňska?
Samozřejmě, o to větší jsem měl motivaci. Mohl jsem zase přijet domů, do kraje, kde jsem vyrůstal. Díky tomu jsem se tady potkat s kamarády, s kterými jsem chodil do školy nebo na zábavy do Kozojed a okolí.
Co jste říkal atmosféře zápasu, na který se přišlo podívat tisíc dvě stě lidí?
Myslím, že pro obě mužstva to byl velký svátek zahrát si před televizními kamerami a tak skvělou a početnou diváckou kulisou. Nepamatuji se, že by při utkání na takové úrovni probíhala mexická vlna. Myslím, že lidé, kteří na zápas v Kozojedech přišli, si to maximálně užili. Alespoň já z toho mám takový pocit.
Co říkáte na to, že jste jako ambasador poraženého týmu Vysoké Libyně prohrál sázku, musel jste se postavit za pípu a točit pivo?
No, to mě samozřejmě moc mrzí, že jsem prohrál sázku s ambasadorem Kozojed Pavlem Horváthem. Pavla znám už dlouho jako bývalého vynikajícího fotbalista dnes už jako mého kolegu trenéra, ale také jako fajn chlapa, který je pro každou srandu.
Byla to vaše premiére za pípou?
Ano, ještě nikdy jsem pivo netočil. I když můj táta, už v důchodovém věku, u nás v Plasích v hospůdce na hřišti pivo točil, ale já byl tehdy ještě v aktivní hráčské kariéře a nestačil jsem se to od něj tenkrát naučit (směje se).
Bylo to pro vás snazší splnit sázku, když jste si k pípě v Kozojedech jako instruktora pozvala vašeho kamaráda z Plas?
To ano. Je to můj kamarád Jirka Podlena, který má hospody v Plasích a v okolí. Moc mě při splnění úkolu pomohl a já mu jsem za to vděčný.
Troufl byste si na profesi hospodského?
Myslím, že ne, Jirka je dobrý učitel, ale já se mám ještě co učit (směje se). Jsem rád, že se mohu zatím držet svého trenérského řemesla.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
