V devatenácti letech patří do kádru mistrovského Talentu Plzeň. Na začátku této sezony rozhodoval vyrovnané duely a dokázal plnohodnotně nahradit zraněného reprezentanta Milana Škvařila. Je součástí juniorské reprezentace ČR. V pátek si házenkář Jakub Tonar odvezl z Galavečera české házené v Chebu ocenění Talent roku 2016. Do ankety se zapojili trenéři a lidé pohybující se kolem házené. „Bylo to pro mě velké překvapení a hodně mě to potěšilo. Ocenění řadím vysoko a beru ho jako další impuls a motivaci do další práce," řekl v rozhovoru pro Deník Jakub Tonar.

Co je víc, extraligový titul s Plzní, nebo Talent roku?
Potěšilo mě to, ale na individuální ocenění moc nekoukám. Házenou beru tak, že je prostě jedno, kdo dá kolik gólů. Kolektivní úspěchy řadím výš, takže titul řadím nad ocenění Talent roku.

Co spoluhráči v Plzni? Už vás zkasírovali do hráčské klubové pokladny?
Už něco proběhlo. Se Šindelem (Jakub Šindelář – pozn. red.) částku ještě dojednáme. Kluci byli rádi a gratulovali. Musím jim poděkovat, protože házená je kolektivní sport a týmová hra. Bez nich by to nešlo. Minulou sezonu jsme měli dobrou. Nemyslím si, že je to ocenění jen za zápasy v extralize. S kluky v dorostu jsme měli dobrou partu a házená nás bavila, takže bych chtěl poděkovat i dorostencům.

Bavili jste se o ocenění s trenérem Šetlíkem? Nepadlo třeba to, že vám bude dávat na hřišti více prostoru?
Ne, vůbec. Takhle jsme to neřešili. Pogratuloval mi. Myslím si, že při zranění Milana Škvařila jsem dostal prostoru dost. Nemůžu si stěžovat na herní vytíženost. Ocenění Talent roku neznamená, že mě trenér nechá více hrát. Takhle to nechodí.

Od neděle do středy jste na srazu juniorské reprezentace. Jsou na programu i mezistátní zápasy?
Je to příprava na lednovou kvalifikaci o mistrovství světa. Máme přátelské zápasy se Strakonicemi a s Duklou Praha. Jinak je to kemp o tom, abychom nacvičili kombinace a taktiku.

Jaký máte házenkářský sen?
Chci se prosadit v Plzni a stát se stabilním hrajícím členem. Na zahraniční angažmá mám času dost a k tomu jsem ještě na vejšce, takže i kvůli škole se nikam nehrnu. S nároďákem bych chtěl postoupit na mistrovství světa, což je teď asi jeden z nejbližších cílů. Máme těžkou skupinu, ale musíme se o to porvat.

Poslední extraligový zápas v Kopřivnici jste vyhráli, ale výsledek byl těsný.
Hodně těsný. Bylo to důležité a ubojované vítězství, ale my jsme za něj nesmírně rádi, protože naše bilance z venku byla děsivá. A k zápasu: Věděli jsme, že to nebude nic lehkého, byl to vyrovnaný zápas a Kopřivnice šla do toho hodně zostra. Většinu zápasu jsme museli dotahovat, ale v závěru soupeř udělal dvě chyby v útoku a my jsme ho potrestali. Utekli jsme o dva góly, což bylo klíčové.