Křehká blondýnka zvedá nad hlavu činky a láme jeden rekord za druhým

K tomu si připsala i své premiérové účasti na juniorském mezinárodním poli. Na červnovém světovém šampionátu v Praze skončila na 15. místě a v říjnu na mistrovství Evropy v Tenerife vybojovala desáté místo.

„Vzhledem k tomu, že jsem startovala na šampionátech poprvé v životě, je to docela slušné umístění. Ostudu jsem rozhodně neudělala,“ říká křehká blondýnka, ve které byste vzpěračku nehledali ani náhodu.

„Však mi také soupeřky při mistrovství Evropy v Tenerife nevěřily, že zvedám nad hlavu činky. Myslely si, že jsem si akreditační kartu účastníka šampionátu někde opatřila a na Kanáry přiletěla jen na dovolenou. Až když jsem se před nimi objevila v dresu a začala se rozcvičovat, uvěřily mně,“ usmívá se dvacetiletá závodnice klubu OPC Plzeň.

Z Tenerife si kromě desátého místa přivezla i spoustu zážitků. „Perfektní byla atmosféra. Bylo to úplně něco jiného, než jsem dosud zažívala na republikových soutěžích. Měla jsem možnost na vlastní oči vidět v akci juniorskou evropskou špičku. V mé váze dominují v Evropě Turkyně, získaly zlatou a bronzovou medaili,“ vypráví Eva Starcková.

Velkým zážitkem pro ni byla i cesta letadlem. „Letěla jsem poprvé v životě, bylo to úžasné,“ vzpomíná Eva, která se stihla po šampionátu i vykoupat v moři. „Bylo sice dost studené, mělo teplotu asi jen osmnáct stupňů, ale šla jsem do toho,“ směje se vzpěračka.

Účasti na šampionátech v Praze a v Tenerife pro ni byly především cennou zkušeností. „Už jen okusit atmosféru vrcholných mezinárodních závodů je k nezaplacení. Navíc změřit síly s evropskou a světovou špičkou je i velkou motivací do dalšího tréninku, abych se jí svými výkony co nejvíce přiblížila,“ míní česká reprezentantka.

Jen pro srovnání: Eva Starcková se v Tenerife prezentovala výkonem 107 kilogramů ve dvojboji, vítězná turecká vzpěračka dostala nad hlavu 180 kilogramů. A světová rekordmanka z Číny v kategorii do 48 kilogramů vzepře dokonce 230 kilogramů.

I Eva Starcková má pro první rok v kategorii žen svůj cíl. „Chtěla bych se za rok dostat na hranici 120 kilogramů. To by znamenalo umístění v Evropě mezi ženami kolem dvacátého místa,“ přeje si.

„Příští rok vynechám starty na evropském i světovém šampionátu, abych se v kategorii žen postupně zorientovala. Budu dřít, abych se k hranici 120 kilogramů posunula co nejdříve,“ slibuje.

Evě Starckové se letos daří nejen získávat tituly, ale láme i jeden rekord za druhým. „Letos už jsem překonala celkem pětkrát český juniorský rekord v trhu soupažném a ve dvojboji. Jediný rekord, který mi chybí, je v nadhozu. Ten bych chtěla překonat při vzpěračské lize družstev, která mě letos ještě čeká,“ vypočítává svoji rekordní bilanci.

Vzpírání spolyká téměř všechen její volný čas. „Trénuji pětkrát v týdnu dvě až tři hodiny. Jako doplněk ke vzpěračskému tréninku mám atletiku, hlavně skoky a sprinty, dále plavání nebo jízdu na kole,“ říká svěřenkyně trenéra Antonína Pechra, se kterým spolupracuje už tři roky.

„Právě on mě pro vzpírání objevil. Potkali jsme se jednou v posilovně a on mně nabídl, zda bych se vzpírání nechtěla věnovat,“ vzpomíná Eva Starcková, která si předtím zkoušela i thajský box nebo tanec. „Dva roky jsem tancovala ve skupině Storm,“ doplňuje výčet svých aktivit.

Také Eva se potýká s úpravou tělesné hmotnosti, jak je v silových sportech obvyklé. Jenže zatímco ostatní do váhy shazují, ona musí kilogramy nabírat.

„Při výšce 150 centimetrů vážím kolem pětačtyřiceti kilogramů a nejnižší soutěžní hmotnostní kategorie je 48 kilogramů. Musím nabírat tři kilogramy, ale není to vůbec jednoduché. Na osmačtyřicet jsem se ještě nikdy nedostala, rekord mám 47 kilo a deset dekagramů,“ svěřuje se.

Zajímavý je způsob, jakým Eva kila dohání. „Poslední dny před závody nedělám nic jiného, než se přejídám a dopíjím pivem. Na něj chodím nejraději s partou kamarádů a známých do jedné hospůdky. Pivo mám ráda, v rozumném množství je to ten nejlepší iontový nápoj,“ usmívá se.

Zbývající volný čas patří studiu. „Po maturitě na obchodní akademii jsem se přihlásila na chebskou ekonomickou fakultu. Moc jsem toho zatím kvůli vzpěračským závodům nenastudovala, ale ráda bych studium se sportem skloubila. Chci získat vysokoškolské vzdělání a mít základ do života. Vzpírat nebudu věčně, navíc mě neuživí. Ale je to takový můj velký koníček,“ vyznává se čtyřnásobná mistryně republiky Eva Starcková.