To ovšem nebylo vše. Další medaili, tentokrát bronzovou, přidal Šefl do své sbírky na stovce volným způsobem a byl členem stříbrné a bronzové štafety Slavie VŠ Plzeň na 4x100 m polohový závod, resp. 4x100 m volný způsob.

Ziskem pěti cenných kovů se Jan Šefl stal jedním z nejúspěšnějších plavců domácího šampionátu.

„Co se týká získaných zlatých medailí, tak jsem určitě spokojený, protože jsem si obhájil své tituly na 100 a 200 m motýlek. Ovšem co se týká zaplavaných časů, tak spokojený být nemůžu. Blíží se vrchol sezony, kterým je mistrovství světa v Šanghaji, a ty časy by určitě měly být lepší,“ uvědomuje si jednadvacetiletý Jan Šefl.

Ve všech závodech, do kterých jste nastoupil, jste získal medaili. Mohlo jich být víc? Nevynechal jste nějaký závod právě kvůli blížícímu se mistrovství světa?
Byla tam možnost dát si v sobotu k dvoustovce motýlka a štafetě ještě 200 m volný způsob, ale to je trošku vražedná kombinace. Absolvoval jsem ji před dvěma lety a měl jsem co dělat, abych se z toho vůbec druhý den vyspal. Teď jsem tedy v jeden den zvolil individuální závod jen motýla a udělal jsem dobře.

Jaké medaile si nejvíce vážíte?
Asi byste čekali, že to bude jedna ze zlatých medailí, ale není to tak. Je to překvapivě stříbro ze štafety na čtyřikrát sto polohově, kde jsme do poslední chvíle bojovali se štafetou Ostravy. Té si cením nejvíce, protože jsme bojovali jako tým a dali jsme do toho srdce.

V závodě na 100 i 200 metrů motýlek skončil za vámi na druhém místě váš oddílový kolega Tomáš Balíček. Jak jste vnímal jeho přítomnost ve finálových závodech?
No on navíc plaval v obou těch závodech ve dráze hned vedle mě. Poslední dobou ho vnímám už hodně. Ale jsme kamarádi a nemáme mezi sebou žádný problém. Hecujeme se a je to jedině dobře. V poslední době se Tomáš hodně vyšvihnul a začíná mi sahat na paty.

Můžete ho k těmto zlepšeným výkonům motivovat právě vy?
Je to možné.

Dá se spočítat, kolikátou zlatou medaili jste přidal do své bohaté sbírky po posledním mistrovství České republiky?
Když to budeme počítat od seniorkých mistrovství republiky, tak seniorem jsem druhým rokem, a jestli jsou tam každý půlrok ty dvě zlaté, tak mám nějakých osm zlatých od toho roku 2009.

V sobotu začíná v čínské Šanghaji již zmíněné mistrovství světa, kde budete jako jediný plavec hájit plzeňské barvy. Jaké závody vás tam čekají?
Ve středu (předevčírem, pozn. red.) odlétáme na aklimatizační soustředění do Singapuru, tam budeme deset dní a potom 24. července se přesouváme do dějiště mistrovství světa. Tam poplavu své dvě nejsilnější disciplíny 100 a 200 metrů motýlek.

Jakou formu vám ukázalo nedávné mistrovství republiky a jaké budou vaše ambice?
Ty moje časy nebyly bůhví jak dobré, ale já se uklidňuji tím, že jsem v tu dobu ještě neladil. Myslím si, že to bude lepší, trénuji půl roku na to, aby to vše vygradovalo právě na tom mistrovství světa.

Do Asie je daleká cesta, nemáte problém s těmito přesuny?
Nemyslím si, že bych byl nějak posedlý tím, že poletím několik hodin letadlem. To určitě zvládnu. Jediné, čeho se bojím, je přesun do plusového časového pásma. Ten mi možná problém trošku dělat bude, ale proto letíme nejprve do Singapuru, kde bychom to měli zvládnout překonat.

Jak si budete během dlouhé cesty krátit čas?
Většinou poslouchám hudbu a možná si vezmu taky nějakou knížku. Rád bych si vzal třeba i prášek na spaní, ale po několika zkušenostech už to dělat nebudu, protože jsem zaspal plno věcí. Nepříjemná věc je v tom, že letíme z Prahy do Dubaje a tam budeme sedm hodin čekat na další spoj do Singapuru. Takže to si vlastně ten prášek asi dám, možná i dva a nějak to tam zaspím (smích).

Jaké máte zkušenosti se světovými šampionáty?
Před dvěma lety jsem byl poprvé na mistrovství světa v Římě. Nebudu říkat, že teď už jsem nějaký zkušený profesionální závodník, ale už vím, jaká je organizace a jak to všechno jde za sebou. Takže doufám, že po téhle stránce to zvládnu psychicky trochu lépe. Na druhou stranu, v Asii jsem nikdy v životě nebyl a určitě si budu dávat pozor na nějaké ty místní specialitky.

Berete si s sebou nějaký talisman, nebo věříte pouze ve vlastní síly?
Já na ty talismany sice moc nejsem, ale jeden si s sebou tahám pokaždé, když jsou nějaké větší závody. Je to moje úplně první zlatá medaile, kterou jsem vyhrál tuším v roce 1996 v bazénu na Slovanech na trati 50 m motýlek při závodech Plzeňský vodník.