Dvacetiletý cyklista z týmu Česká spořitelna Accolade zahájil letopočet 2017 výhrou v novoročním závodě z Rokycan na vrch Ždár.

Trať 4360 metrů prolétl Rajchart za 13:17 minuty, výhru si osladil prémií deset tisíc korun za překonání letitého traťového rekordu, ale jízda pokračuje.

Už v sobotu se biker, který stejně jako známější Ondřej Cink pochází z Újezda u Svatého Kříže na Rokycansku a se závoděním začínal ve stupenském Author Teamu, ukáže na českém šampionátu v cyklokrosu.

Co vás, závodníka na horském kole, přitáhlo k cyklokrosu a ještě v mistrovské podobě?
V listopadu jsem už pár cyklokrosů objel, i když bez jakýchkoliv ambic a jen jako přípravu. Teď mám už něco za sebou, tělo je docela nachystaný a tak chci otestovat, jak moc. Reálně odhaduji, že bych se při mistráku mohl pohybovat na hraně první desítky.

Sezona horských kol ale teprve začne. Nebude vám do závodní formy něco chybět?
Do top formy rozhodně. Ale tím, že jsem vinou trablů s kolenem ukončil minulou sezonu dříve, začal jsem i dřív s přípravou a teď jsem dál, než jsem byl třeba před rokem. Hodně mi pomohlo i nedávné dvanáctidenní soustředění na Mallorce.

To jste absolvoval s týmem nebo s reprezentací?
Na Mallorku jsem letěl s bývalým týmovým kolegou Matějem Průdkem, ale ve stejném termínu jako Dukla s reprezentačním trenérem Viktorem Zapletalem. Byl tam i Jarda Kuhavý nebo Roman Kreuziger. Takže bylo s kým trénovat a zatím je to znát.

Základem vašeho programu bude znovu sériál Kolo pro život nebo plánujete i starty v zahraničí?
To i to. Před pár dny mi ředitel týmu Radim Kořínek oznámil, že v závěru února jedeme Andalucia Bike Race, což je šestietapový závod ve Španělsku se značným převýšením. Po Cape Epic asi druhý třetí nejtěžší bikový závod na světě. Pro mě to bude skvělá škola, protože maratonům bych se chtěl věnovat. Za vrchol sezony také považuji start na mistrovství světa v Německu.

Není na přechod mezi maratonce brzy?
Uvidíme. Samotného mě zajímá, jak si povedu. Ale i maratony se vyvíjejí. Nerozhoduje jen vytrvalost, naopak se začíná hodně rychle. První hodina dvě se jede ´podlaha´, a kdo není vpředu, nemá šanci uspět. A čím dřív do toho vpadnu, tím asi líp. Zvyknu si na větší objemy i délku závodů a stále se mi tak otevírá možnost přejít třeba ještě na silnici.