VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kreuziger už martyrium na Tour hodil za hlavu

Plzeň - Ruku jezdce kazašské Astany zdobí sádra, ale ještě nechce končit sezonu. Do pelotonu se hodlá vrátit v září při závodech v Kanadě.

7.8.2011
SDÍLEJ:

Roman Kreuziger v posilovně na zimním staidonu v Plzni.Foto: DENÍK/Vlastimil Leška

Tour de France dokončil cyklista Roman Kreuziger na 112. místě. Nesplnil si sen o etapovém prvenství, neuspěl ani jeho tým Astana. „Nebyla to pro stáj dobrá Tour,“ prohlásil hned po slavném závodě pětadvacetiletý závodník.

Chtěl víc. Na italském Giru skončil Kreuziger šestý a získal bílý dres pro nejlepšího mladíka. Předtím na Tour de France byl dvakrát devátý, jenže letošní francouzské víno mu zhořklo. Bojoval nejen se soupeři, ale i s následky pádů. Do kolize se přimotal hned v první etapě, narazil si zápěstí, a v sedmém díle na zhmožděné místo spadl znovu. Přes bolesti v nateklé ruce ale zkoušel útočit.

Víc se však trápil, ale dojel až do Paříže. A doufal, že záhy si zase spraví chuť. Těšil se na prestižní klasiku v San Sebastianu. „Ten závod se mi líbí, před dvěma lety jsem tu byl druhý,“ říkal. Jenže místo toho je doma v Plzni a na ruce má sádru. Vyšetření totiž odhalilo, že nešlo jen o zánět, ale o mikrofrakturu člunkové kosti.

Zasáhlo vás to?
I takové zranění prostě ke sportu, k cyklistice patří a určitě to není konec světa.

Co ruka?
V pondělí mi lékaři dotočili klasickou sádru. Předtím se čekalo, až opadne otok. Mohu posilovat, jezdím na ergometru, venku na kole zatím ne. A k tomu využívám magnetoléčbu, která by měla urychlit hojení. Alespoň trochu.

Ještě během Tour vám ale tvrdili, že kost zlomená není.
Jde o vlásečnicový lom, který na běžném rentgenovém snímku neuvidíte. Vše odhalila až magnetická rezonance, která v místě, kde se to stalo, k dispozici nebyla.

Snažil byste se dokončit závod, i kdybyste znal pravý stav věcí?
To je kdyby. Samozřejmě se zdá, že by mi teď sádru sundali o dva týdny dříve, jenže tak se uvažovat nedá.

Nebyl to zbytečný hazard?
Myslím, že ne. Byl jsem v kontaktu s docentem Soukupem, který tušil, že by mohlo jít o naštíplou člunkovou kost. A ukázalo se, že dokonce na třech místech. Ale hrozilo jen, že kdybych na to spadl znovu, že by křupla úplně.

Co vás přes bolesti ve zraněné ruce hnalo do Paříže?
Stále jsem byl přesvědčený, že pokud pošetřím síly, tak jsem schopný nějakou etapu vyhrát. Ruka mě sice limitovala, ale kondičně jsem se cítil v pohodě. Bohužel to nevyšlo. Pak už bylo hlavním cílem dojet do Paříže. Ne každému, kdo se postavil na start, se to povedlo.

Vedle povzbudivých vzkazů provázely váš boj i negativní reakce fanoušků. Vnímal jste je?
Ne. Tím se nezabývám.

Dal vám i takhle smolný závod něco pozitivního?
Ruku mám v sádře a místo, abych mohl trénovat někde v horách u Livigna a závodit, tak sedím doma. Těžko v tom hledat nějaká pozitiva. Nicméně alespoň vím, jak mé tělo reaguje na zranění.

Tour jste původně v programu neměl. Kdy vám tým oznámil změnu plánů?
Už od půlky Gira jsem věděl, že Tour pojedu, a bylo třeba jen rozhodnout, jak co nejlépe doplnit síly. A testy zhruba čtrnáct dní po Giru ukazovaly, že tělo si odpočinulo. Jenže plány týmu v průběhu Tour nabouralo vážné zranění Vinokurova. A když odstoupí lídr, je to zlé.

Nejasná byla i vaše role na Grand Tour. Nezdálo se, že byste měl být jen pomocníkem Vinokurova.
To vše se mělo ukázat po prvním týdnu. Vždy je dobré mít v týmu dva jezdce na celkové pořadí. Bohužel v tomhle ročníku jsme spadli oba.

Které momenty z toho třínedělního martyria se vám nejvíce vracejí? Pády nebo etapa do Luz Ardiden, kdy jste se po odvážné stíhací jízdě přehoupl přes Tourmalet jako pátý?
Na Tourmaletu skutečně chyběl jen kousek, abych si čelní skupinku doskočil a mohl si trochu orazit. To se nestalo, a naděje na etapový úspěch vzaly za své. Ale já už na to nemyslím. Vůbec celou Tour jsem hodil za hlavu.

Alespoň jste si teď v Plzni mohl užít svatbu kolegy Františka Raboně.
Za to jsem rád, Fery je kamarád. Měli hezkou svatbu.

A neinspirovalo vás to?
Ne.

Skvělé šesté místo na Giru, k tomu vítězná etapa na Okolo Trentina a čtvrté místo v klasice Lutych – Bastogne – Lutych. To je vaše letošní bilance. Je konečná?
Doufám, že ne. Takhle bych sezonu končit nechtěl. Sice jsem spokojený, ale pořád mi chybí nějaké výrazné vítězství. Škoda třeba nepovedené etapy na Zoncolanu. Nebýt toho, tak jsem třeba mohl být na Giru ještě výš.

Přemýšlíte o startu na mistrovství světa v Kodani?
Úplně to nevylučuji, ale záleží, jak rychle se zahojí ruka. Začít závodit bych chtěl v Kanadě, kde se v září jedou dva jednodenní podniky World Tour. I to však bude hektické, protože pátého září mi sundají sádru a dva dny poté bych měl letět.


Autor: Karel Sopr

7.8.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V parku Homolka našli mrtvého bezdomovce

Místo, kde vyroste nové parkoviště pro veřejnost

Další placené parkovací zóny jsou na dohled. Ještě letos

Družku znásilňoval, pak ji oloupil

Klatovsko – Dva týdny hrůzy prožila v Klatovech 35letá žena z Lounska. Její přítel, Václav Dražský (28) z Chotěšova, ji opakovaně znásilňoval.

Nominace Indráka překvapila, o to víc se těší

Plzeň – Odveta v Chomutově hokejistům Škody Plzeň vyšla. Svižné přípravné utkání vyhráli 4:1 a dvěma góly k tomu přispěl útočník Miroslav Indrák.

Bouřka se silným větrem zaměstnala hasiče v celém kraji

Plzeňský kraj - Hasiči odstraňovali padlé stromy a větve na více než třiceti místech.

Vyhlídky na postup jsou příznivé, říká Daniel Kolář

Plzeň – Jeho gól z 36. minuty byl vítězný. Daniel Kolář poslal Viktorii do vedení 2:1 ve čtvrtečním utkání play-off Evropské ligy proti Larnace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení