Na zápas před domácím publikem se moc těšil, ale nakonec neodehrál ani minutu. „Při rozcvičení jsem hned při první střele na branku nešťastně šlápl Tomáši Říhovi na nohu a totálně se mi vyvrkl kotník. Dotknul se podlahy a byl z toho okamžitý výron. Teď mám kotník jako meloun,“ vyprávěl po utkání už s úsměvem Nocar.

Do vedení jste se poprvé dostali až ve 23. minutě, proč se vašim spoluhráčům v úvodu utkání nedařilo?

Řekl bych, že jsme dostávali laciné branky z pivota. Od té 20. minuty to kluci víc zatáhli, nechali Portugalce střílet z větší vzdálenosti a tyhle střely pochytal vynikající Petr Štochl.

Právě Štochl byl jistě hlavním strůjcem vítězství…

Určitě. Chytal parádně. Ulehčila mu to i dobrá obrana, Petr za ní chytal přesně to, co měl. Tím, že jsme ubránili, jsme se mohli dostat rychle dopředu. Jakmile jsme se dostali do vedení o dvě branky a psychické pohody, tak bylo vidět, že soupeř trošku pochybuje. Už nehráli tak, jako když vedli a byli v laufu.

Co říkáte na atmosféru v plzeňské sportovní hale? Hlasitě vám fandily dvě tisícovky diváků…

To byla naprostá fantazie, máme být na co hrdí. Myslím si, že divákům se musel zápas líbit. Je třeba, aby tahle atmosféra byla při všech zápasech, kdy nároďák hraje doma.

Vítězstvím proti Portugalsku jste se výrazně přiblížili postupu na mistrovství Evropy…

Ještě nám zbývá udělat poslední malý krůček. Všichni ale věříme, že to zvládneme a v nejbližší době budeme moci slavit postup.