Nějakou dobu už zase lyžují. Třikrát byli s reprezentací na soustředění v rakouském Ramsau. Dopoledne trénink na ledovci v nadmořské výšce 2700 metrů, v druhé části dne běh. Po svých nebo na kolečkových lyžích.

„Stále je to o nabírání síly. Ale počasí nám přálo, takže jsme vše zvládali v pohodě,“ hlásil Aleš Razým. „V září totiž na Dachsteinu napadl metr nového sněhu. A to se běhá líp než na černé kaši, která tu bývá. Sice třeba foukalo nebo pršelo, ale lyže jely,“ vysvětloval jednadvacetiletý závodník ze známé lyžařské rodiny z Plzně.

„Sice jsme dostávali do těla, ale je to lepší než jen gumovat kilometry na suchu,“ přidal se železnorudský Martin Jakš.

O formě zatím příliš mluvit nechtějí. “Trénujeme jak to jde nejlíp a jsme v očekávání,“ jen podotkl Razýmův vrstevník i kolega z Dukly Liberec.

V minulé sezoně ho srážely časté virózy, Razýma zase v létě brzdil bolavý úpon v koleni. „V tréninku jsem improvizoval a netuším, jak se to projeví,“ uvedl reprezentant.

Záhy budou vědět víc.

V závěru října se zúčastní zahájení Světového poháru. „To se v centru Düsseldorfu jedou sprinty,“ potvrdil Razým.

Ovšem o dalším závodním programu už tak jasno nemají. „Je nás osm, ale v distančních závodech Světového poháru mohou startovat jen čtyři Češi,“ připomněl Jakš.

Základ nároďního týmu přitom tvoří trio Bauer, Koukal, Magál, a tak to bude boj o jediné volné místo.

O něco snazší pozici má sprinter Razým. „Měl bych jezdit s naší jedničkou Dušanem Kožíškem. Rozhodne moje forma a zdraví,“ podotkl.

Jinak plány na sezonu mají oba vysokoškoláci podobné. „Vrcholem by mělo být mistrovství světa do 23 let,“ prohlásil Martin Jakš.

K tomu Tour de Ski, případně závody Světového poháru. Hlavně ten v Liberci. „Je to šance vyzkoušet si tratě mistrovství světa,“ řekl Jakš.

Ještě předtím ale budou trénovat znovu v Ramsau a poté měsíc ve Finsku.