Chceme kulturně žít, cestovat, bydlet, chceme mít kulturní životní prostředí. Kultura je prostě všude. Plzeň chce být rovněž kulturní město, proto západočeská metropole usiluje o titul Evropské město kultury 2015.

Města nejsou jmenována evropským hlavním městem kultury pouze pro to, čím jsou nebo co vykonala. O titul musí požádat 6 let před rokem konání akce a žádost musí obsahovat roční program s evropskou přidanou hodnotou. To není všechno. Program musí být provázán s ostatními národními kulturními strategiemi nebo politikami členského státu, o kterých se předpokládá, že je každý členský stát má a musí mít trvalejší hodnotu než jednotlivé kulturní akce.

Již nyní se na veřejnost dostávají některá z hlavních témat, která chce vedení města realizovat v rámci kandidatury. Největším projektem je výstavba nového divadla na Palackého náměstí a dokonce je již vybrán vítězný projekt. Chápu pana primátora Rödla, že se těší na nové divadlo, jako staviteli se mu líbí vítězný návrh divadla. Mě se taky líbí ferrari, ale když na něj nemám, tak si jej nekoupím. Splátky z úvěru by mně jistě radost z jízdy vzaly.

V souvislosti s realizací divadla vystupuje několik otázek.

Kdo by se opovážil říci, že nové divadlo není třeba? Asi nikdo, zejména nikdo z kulturní veřejnosti. Skutečně však nové velké kamenné divadlo potřebujeme? Musíme mít tak velká divadla? Nestačí nám malé formy divadel, která pokryjí větší záběr vkusu potenciálních diváků? Nepreferuje mladá generace jiné formy zábavy? Kolik divadel může být ve městě? Jsou divadla schopná se samofinancovat? Obávám se, že to jsou otázky na tělo a odpovědět bude problematická.

Velmi pravděpodobně se bude konstatovat, že plánované divadlo bude zbytečné a bude vyžadovat permanentní dotace. Je to však krásný a kulturní projekt.

Dalším velkým plánovaným projektem je výstava nové krajské galerie. Proč ne, ale když si položíme stejné otázky jako u divadla, tak se pravděpodobně dočkáme stejných odpovědí. Pokud má někdo pochybnosti, ať se jde někdy do galerie podívat. Nesmíte si vybrat zrovna den vernisáže, ta je výjimkou. Při ní se podává občerstvení, víno obvykle nevalné jakosti, voda a džus, ale zadarmo, takže lidé přijdou, zejména ti skalní vernisážoví. Takovou návštěvou vernisáže by mohl pozorovatel nabýt dojmu, že se po dobu výstavy neustále podává pohoštění, a že je návštěvníků dostatek. Není. Doporučuji vzít si na výstavu někoho s sebou, neboť se tam jinak budete bát. Budete tam sám. Cestou asi ani není podávat zadarmo občerstvení po celou dobu výstavy. Zcela určitě by se galerie stala oblíbeným místem osob, které mají rádi nekvalitní víno kdykoliv, kdekoliv a zejména ve velkém množství.

Zcela jistě zastánci kultury namítnout , že mám nekulturní názor.

Přínosnější a kulturnější by jistě bylo, kdyby Plzeň byla čistší, uživatelsky a z bezpečnostního hlediska příznivá chodcům, cyklistům, seniorům a matkám s dětmi. Cestující veřejnost by neměla procházet špinavou a tmavou myší dírou při cestě na nádraží, a to nemluvím o dojmu, který si z toho má cizinec. Takový zážitek mu poskytne snad jen autobusové nádraží Florenc.

Finanční prostředky by se jednoduše mohly přidělovat společensky přínosným aktivitám a občan města a návštěvník by chodil po čistých chodnících, okolo vyvezených popelnic a využíval by dostatek čistých záchodů, které budou přístupny bez poplatků. To je kulturní život! To je ten správný dlouhodobý rozvoj města s přesahem pomíjivosti jednotlivých kulturních akcí . Olbřímí a zbytečné investice, zatěžující městský rozpočet, jsou pyšný a velikášský čin, kdy po jejich otevření už bude jen následovat problém s úhradou úvěru a natažená ruka jejich ředitelů směrem k pokladně města.

Josef Novák, řadový občan