VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Světla i temnota na třech výstavách

Plzeň – Ve čtvrtek 23. března skončila slavnostním koncertem hlavní hudební část Smetanovských dnů. Tři plzeňské výstavy, které se k tomuto festivalu připojily, však trvají.

27.3.2017
SDÍLEJ:

Roman Prahl před obrazem, který je v Plzni veřejnosti představen po dlouhých desetiletí zapomnění. Plešné jezero Bedřicha Havránka z roku 1848 autor výstavy vypátral v břevnovském klášteře. „Je to dílo s mnoha vrstvami, jednou z nich je univerzální koloběFoto: Deník / Josefová Hana

Na téma Světlo stíny a tma v české kultuře 19. století je připravily tři plzeňské umělecké a vzdělávací instituce – Západočeská galerie (ZČG), Západočeské muzeum (ZČM) a Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK PK). Všechny výstavy jsou regionálně zaměřené, mají ovšem pokaždé jiné pojetí.

Studijní a vědecká knihovna

První byla zahájena výstava v SVK PK, která však bude také jako první končit. Trvá jen do 31. března. Nese název Plzeň ve světle osvěty a připravila ji Pavlína Doležalová. „Jsem knihovnice, a tak je naše výstava především o knihovnách jako hlavním proudu osvěty v 19. století,“ uvádí autorka. Výstava je k vidění v přízemí hlavní budovy SVK PK ve Smetanových sadech. Ty se nejmenují po hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi, ale po jeho starším bratranci Josefu Františkovi Smetanovi, významné obrozenecké a pedagogické osobnosti Plzně. Josef František působil jako učitel právě v budově, v níž dnes sídlí knihovna. „Samozřejmě, že jeho činnost připomínáme stejně jako práci jeho kolegy Vojtěcha Sedláčka – obrozence a matematika,“ připomíná Pavlína Doležalová. Upozorňuje, že právě tito dva muži se v 19. století zasloužili o to, že bylo změněno chápání osvěty. Nešlo již o to předávat obecně sdělované pravdy, o nichž není potřeba hloubat, ale naučit lidi, aby byli schopni samostatného kritického myšlení. Oba muži se o toto v Plzni zasloužili např. tím, že připravovali a vydávali učebnice v českém jazyce, zakládali spolky, pořádali přednášky.

Západočeské muezum

Na dění v Plzni v 19. století je zaměřena i výstava v ZČM, která se jmenuje Plzeň ve století světla. Ta ukazuje, jak technický pokrok měnil život obyvatel města. „Vždyť 19. století lze nazvat stoletím světla. Nejen kvůli teoretickým a vědeckým bádáním. Ale především kvůli praktickému využití, které tato bádání přinesla. I v Plzni začala ve veřejném a soukromém prostoru ubývat tma a přibývat světla,“ upozorňuje na jednu z nejdůležitějších změn, které v 19. století nastaly, Jan Mergl, jeden z autorů muzejní výstavy a její kurátor. Rozvinuly se i technologie, které využívají poznatky vědy o světle a optice. Praktické využití odrazu a lomu světla či zrcadlení vedlo ke konstrukci nových přístrojů, technických pomůcek i dětských her. To vše muzejní výstava v jednotlivých kapitolách, do nichž je členěna, reflektuje.

Výstava je uspořádána především z dobových fotografií a podrobných informací na panelech. A tak se návštěvník třeba dozví, že první plynové lampy se v Plzni rozsvítily roku 1860 a že v roce 1894 bylo ve městě už 1034 plynových svítilen. Zaznamenána je také historie velkých lustrů v plzeňských reprezentativních budovách. Ten ve Velkém divadle má více než dvě stovky žárovek, navrhl jej, stejně jako budovu Velkého divadla, architekt Antonín Balšánek a vyrobila ho praž-ská firma Suda a Kotěšovec.

Část výstavy je věnována daguerrotypii – první v praxi používané fotografické technice. Plzeň byla jedním z prvních českých měst, kde se tato technika používala a zajímal se o ni, kdo jiný, než Josef František Smetana.
Výstava v muzeu potrvá do 4. června.

Západočeská galerie

Ve výstavní síni „13“ v Pražské ulici je pak k vidění poslední ze 'smetanovských' výstav. Připravil ji profesor Univerzity Karlovy Roman Prahl a je věnována tomu, jak světlo, šero a temnotu dokázali ztvárnit čeští umělci 19. století. V pěti blocích jsou na výstavě prezentována díla tří desítek umělců, mezi nimi je např. František Bílek, František Drtikol, Julius Mařák, Emanuel K. Liška, Josef Mánes či Antonín Slavíček nebo bratři Špillarové.

Roman Prahl upozorňuje např. na dílo Náměsíčná zapůjčené z Národní galerie v Praze. Namaloval ho sušický rodák Maxmilián Pirner, který mimo jiné vymaloval okna v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje. „Byl profesorem na pražské AVU. Ten obraz namaloval ještě ve Vídni, kde studoval. Je vlastně jakýmsi Pirnerovým 'entrée', jímž vstoupil do uměleckého světa,“ uvádí Roman Prahl a pokračuje: „Zároveň tento obraz ukazuje dobový zájem o výjimečné mezní stavy, mysli a prožitky.“

Výstava v síni „13“ potrvá do 21. května. Poslední březnový den se od 17 hod. koná její komentovaná prohlídka, návštěvníky provede Roman Prahl.

Autor: Hana Josefová

27.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

U Nepomuka skočil muž pod vlak. Střet nepřežil

Závod Predator Race
24

OBRAZEM: Drsný závod v ulicích Plzně si zkusilo přes dva tisíce běžců

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Jana Vlčka inspirují výpravy do minulosti

Plzeň – Nemá rád anglické názvy výstav v českých galeriích, přesto jej použil. Plzeňský malíř Jan Vlček svou výstavu v Galerii města Plzně nazval Time Travel/His-torical Reenactment. Prý proto, že čeština nemá pro slovo reenactment vhodný ekvivalent.

Do Nebílov se vrátil barokní skvost

Nebílovy – Půlroční restaurování zátiší Gottfrieda Libalta skončilo.

Z pivovaru vyrazí motorkáři na prvomájovou vyjížďku

Plzeň – V pondělí motorkáři neoficiálně zahájí další sezonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies