Úkol nastudovat takové představení vzal na svá bedra mladý sólista a choreograf plzeňského baletu Richard Ševčík. Ale především se odvážně chopil tématu tak velkého, jakým je slavná komedie Sen noci svatojánské od Williama Shakespeara. Nezalekl se, že tento  titul  už  coby  balet ztvárnily takové osobnosti jako George Balanchine, John Neumeier či náš Libor Vaculík – a pro plzeňské Komorní divadlo vytvořil svůj původní přepis tohoto romantického příběhu plného lyriky, nadpřirozených kouzel, ale i komiky. „Po stránce taneční to bude  neoklasika  s modernou,“  popisuje  sám  Richard Ševčík charakter nové inscenace.

Pětadvacetiletý tanečník a choreograf zatím počítá ke svým největším úspěchům loňskou přímou nominaci na Cenu Thálie za titulní roli Quasimoda v baletu Zvoník od Matky boží. Pochází ze Slovenska, je absolventem bratislavské konzervatoře, ale už od roku 2005 působí v Divadle J. K. Tyla.

Jako jeho slavní choreo-grafičtí předchůdci, také Richard  Ševčík  zvolil  pro  Sen noci  svatojánské  hudbu  Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Ale překvapivě to nebude autorova stejnojmenná partitura v kompletním znění. „Použil jsem jenom jednu skladbu z ouvertury, jinak jsem hledal v symfoniích a jiných Mendelssohnových skladbách,“ upřesnil k výběru hudby. „Není to možná tolik taneční jako hudba komponovaná přímo pro Sen, ale tím to může být zajímavější. Vybíral jsem to, co chytá člověka za srdce, hudbu, která je zajímavá, s dramatickými změnami. Nejdůležitějším kritériem bylo, aby mě inspirovala,“ vyjádřil se mladý plzeňský choreograf, režisér a libretista v jedné osobě. Inspiraci nalezl i v loutkovém filmu Jiřího Trnky, který provázela hudba dalšího plzeňského rodáka Václava Trojana, jež se už také stala podkladem pro baletní zpracování. „Držel jsem se přímo Shakespearova příběhu – jen s nějakými nuancemi, které jsem si tam chtěl dodat. Ale skoro nejvíc mi pomohl Trnkův film, kde je celý příběh vylíčený moc hezky, velice přesně a detailně,“ řekl Richard Ševčík.

Aby měl s inscenací co nejvíc starostí (ale snad také radostí), tančí choreograf zároveň jednu z hlavních rolí – Puka. Svůj přepis Shakespearovy hry do tanečního jazyka si neusnadnil ani tím, že by některé postavy vyškrtl a soustředil se jen na jednu z linií komedie a její hrdiny. Na scéně Jána Zavarského a v kostýmech Tomáše Kypty se tak už v sobotní premiéře objeví všechny osoby známé ze Shakespeara. Bude tu Titanie, Hermie i Helena, Oberon, Demetrius, Lysander, Hypolita, Théseus, Egeus i Filostrates, také Klubko a Kdoulička, amazonky i elfové. A jako jejich představitelé se uplatní všichni tanečníci plzeňského baletu. V roli Puka alternuje Aleš Lindovský, hlavní ženské party si zatančí Martina Diblíková, Jarmila Dycková, Michaela Musilová, Martina Drbušková, Nela Mrázová, Kateřina  Štruncová,  Colombe Hays, Zuzana Hradilová, Monika Mašterová, Hana Čakarmišová a Kristýna Piechaczková. Ve stěžejních mužských rolích se objeví – vedle dvou představitelů Puka – také Petr Hos, Milan Maláč, Miroslav Hradil, Pavel Tručka, Martin Šinták, Petr Brettschneider, Dominik Peřina i nejstarší tanečník souboru, pětasedmdesátiletý Jiří Žalud, už léta právem nositel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. A s nimi budou na jevišti i nejmladší tanečníci ze dvou baletních dynastií – Adam Hradil a Valentýn Pokorný.