PechaKucha Night neboli noc plná řečí tak začala s malým zpožděním, téměř třem stovkám přítomných to ale podle všeho nijak nevadilo.
Lidé korzovali po okrajích bazénu i v horním ochozu a po dlouhých osmnácti letech tak městské lázně znovu ožily. Jen ta voda v bazénu chyběla. Místo toho stálo v hlubší části pódium, na němž se střídali přednášející.

Obrovský potlesk si vysloužil chlapík s pseudonymem Epos 257. Tvář sice neukázal, ale svých dvacet snímků představující jeho často kontroverzní počiny komentoval vtipně. Celý prostor kolem velkého bazénu naopak ani nedutal, když se všem nad hlavami po laně procházel mladík.

Velkou část lidí ale do lázní nepřivedl třetí ročník této akce, ale spíše prostor. „Chodila jsem sem před pětadvaceti lety plavat, tak mě zajímalo, jak to tu vypadá," řekla například Hana Vilímková, která do lázní dorazila s Naďou Clarkovou. A dojmy z prostoru, který – ač uklizený – nezapře, že se o něj nikdo nestará? „Je nám z toho smutno, jak to tu vypadá," přiznala za obě ženy Clarková.´

Před přestávkou vystoupil také plzeňský architekt Jan Soukup, který připomněl, že budova na Denisově nábřeží vznikla v roce 1932, a letos tak slaví osmdesáté narozeniny. „Přijďte sem občas a oživte tenhle barák," vyzval architekt, který je autorem posledních návrhů, jak by lázně mohly vypadat.
I v sobotu se v lázních konaly od 9 do 17 hodin komentované prohlídky, při nichž si památkově chráněné prostory prohlédly další stovky lidí.