Jižním Plzeňskem bude opět znít stará hudba

Haydnovy hudební slavnosti pořádá Česká společnost Josepha Haydna, které předsedáte. Můžete, prosím, stručně představit její historii a poslání?
Česká společnost Josepha Haydna je spolek založený skupinou nadšených obdivovatelů díla Josepha Haydna v roce 1993. Hlavním posláním spolku je pořádat festival staré hudby.

A tak vznikly Haydnovy hudební slavosti…
Centrem festivalu je stále obec Dolní Lukavice, kde Jo-seph Haydn pobýval zhruba v letech 1757-1761, kdy byl ve službách hrabat Morzinů, a kde pravděpodobně napsal svou Symfonii č. 1 – Lukavickou. Festival se v Dolní Lukavici a okolních obcích a městech koná pravidelně v polovině září; je zaměřen především na interpretaci starší hudby – od renesance po raný romantismus – na dobových nástrojích. Své místo v programu však mají i koncerty umělců a souborů, kteří sice hrají na moderní nástroje, zároveň ale sledují nejnovější trendy historicky poučené interpretace starší hudby.Haydnovy hudební slavnosti jsou zcela nekomerční kulturní akcí, jejíž každoroční konání plně závisí na sponzorech a partnerech. Žádný z organizátorů festivalu není za práci při jeho přípravě ani v době jeho konání placen.

Jaký program jste letos připravili?
Dramaturgii festivalu letos vedle muzikoložky Michaely Freemanové připravovala i Zuzana Zatloukalová, hudební redaktorka Českého rozhlasu, a Vít Aschenbrenner, sbormistr, cembalista a dirigent i organizátor klatovského hudebního dění a mezinárodních festivalů zejména duchovní hudby.

Letošní ročník Haydnových hudebních slavností se protíná s několika významnými hudebními výročími. Jejich reflexe je základem pro festivalovou dramaturgii. Na programu se objeví vedle děl Josepha Haydna skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Michaela Haydna, Carla Marii von Webera a Roberta Schumanna. Dále díla jejich významných současníků, pocházejících z českých zemí, např. Antona Philippa Heinricha, Pavla Křížkovského, Václava Jana Tomáška, Jana Křtitele Vaňhala a Václava Viléma Würfela. I letos je na programu patnáct koncertů, které se konají v interiérech význačných historických architektur.

Zdroj: archiv festivaluHaydnovy hudební slavnosti je konají po čtyřiadvacáté. Je těžké připravit program tak, aby v něm bylo pro diváky nějaké překvapení?
Dočkají se i interpretů, kteří si na festivalu dosud nezahráli. V první řadě musím zmínit polského hosta, excelentního varhaníka Wladyslava Szimanského, který vystoupí v blovickém kostele sv. Jana Evengelisty, kde se nacházejí patrně nejkvalitnější barokní varhany na jižním Plzeňsku. Premiéru na festivalu bude mít i mezinárodně ostřílené Benewitzovo kvarteto, složené z vynikajících mladých hudebníků, kteří vystoupí spolu s klarinetovým virtuozem Igorem Františákem v Dobřanech. Poprvé posluchači uslyší mužský kvartet Q Vox nebo soubor Musica Cum Gaudio. Kapel či sólových interpretů, které dnes provozují starou hudbu na velmi vysoké úrovni, je mnohonásobně více, než bylo v dobách, kdy se festival konal jediný víkend. Přesto jsou umělci, které rádi přivítáme znovu a znovu a jsou žádaní publikem. Snad mohu zmínit, že takový je třeba výtečný a charismatický hobojista Vilém Veverka. Klasikou v oboru je Musica Florea nebo Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy. Ale protože je interpretů, kteří mají o festival zájem, opravdu hodně, stává se málokdy, že by jeden umělec vystoupil častěji. Výjimečně dva roky po sobě. Takže jediným tělesem, které skutečně vystupuje pravidelně a dalo by se nazvat rezidenčním, je Orchestr Konzervatoře Plzeň, který tradičně festival zahajuje v dolnolukavickém kostele sv. Petra a Pavla. Orchestr vystupuje s dirigentem Státní opery Jiřím Štruncem.

A měníte místa konání festivalu?
Snažíme se o určitou kontinuitu, řekněme v páteřních lokalitách jižního Plzeňska. A protože ze strany obcí a měst registrujeme poslední dobou zvýšený zájem o spolupořadatelství festivalu, musíme některé lokality střídat.