VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Sojka znovu potvrdil svou tvořivost

PLZEŇ - „Dopadl na nás únor, měsíc zoufalců a vyznavačů šera. Škaredý a ponurý měsíc, kdy se po dvou lahvích vína otevírají vchody do podzemí a k ránu se ze zasypaných studní a promrzlých sklepů ozývají podivné zvuky…“ Touto lyrizovanou pasáží otevírá a dalšími obdobně laděnými vstupy prokládá básník Jan Sojka svůj druhý román Rok bez února. Vyšel nyní v nakladatelství Paseka.

31.1.2008 1
SDÍLEJ:

Jan SojkaFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Úryvek prózy ještě pod názvem Tři tváře února otiskl v loňském roce plzeňský literární měsíčník Plž. Vydavatel posléze pojmenování změnil v obavách, že by původní název mohl evokovat představu února roku 1948. Děj Sojkova románu se sice odehrává v době současné či zcela nedávné, ale původní titul by dozajista lépe vystihoval strukturu příběhu členěného autorem do tří kapitol: Únorové domy, Únorové stoly a Únorová lože.

Čerstvý držitel Ceny Bohumila Polana v novém románu volně navazuje na svou prozaickou prvotinu Podzimní lidé. Vypráví přitažlivý příběh čtyř mužů obývajících vilu na okraji města a zároveň čtyř outsiderů protloukajících se životem tak trochu na okraji společnosti. Autor na sebe programově nijak neupozorňuje. Příběh sděluje pokorně z pohledu jednoho z hrdinů prózy Štěpána, ale činí tak s jemným, leč viditelným autorským odstupem, kterým veškeré vyprávění objektivizuje. Dramatické plynutí událostí v jádru zcela obyčejných působí na všech stránkách knížky poutavě a přesvědčivě a s již zmíněnými poetizujícími popisy míst a situací tvoří kompaktní celek.

Tři z protagonistů Podzimních lidí Štěpán, Tichej a Julek dospěli bez rodin, partnerek a většinou i bez zaměstnání do Kristových let. Stále ctí vzájemné přátelství, pozvolna navazují další vztahy s vrstevníkem Bárou a starším spolubydlícím Marianem, stále zahánějí melancholii pivem či vínem, ale především vytrvale hledají sebe sama. Vyrovnávají se s malostí a průměrností jak svojí, tak i toho, co vidí kolem sebe. Netrpí pocitem ublíženosti, berou realitu takovou, jaká je. V „podzimních dnech“ byli ještě plni nadějí, ale v „únoru“ jaksi už dospěli a pocit samoty chápou jako nedílnou součást svého života.

Kniha vrcholí dvěma bezmála apokalyptickými výjevy a zdá se, že právě teď něco neodvratně končí a něco nového už musí započít. Co to bude, nám Sojka možná sdělí ve svém třetím románu Spálený srpen, který má již v rukopisu dokončen. Snad něco prozradí i 20. února jako host večera v plzeňské kulturní kavárně Jabloň.

31.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do auta plného lidí najel traktor, ve voze cestovaly i děti

Ilustrační foto

Indiáni v přípravě narazili. Motor je přejel v přesilovkách

Vášnivý kozel se otíral o kolemjdoucí

Plzeň - Zvíře zatoužilo po páření, a tak uniklo ze zajištěného dvorku na ulici. 

Dívka odešla na nákup. Domů se už nevrátila

Rybnice - Pohřešovaná sedmnáctiletá dívka by se mohla pohybovat ve společnosti jednoho nebo dvou mužů ve věku 20 - 25 let. 

Muž obviněný z vraždy skončil ve vazbě

Plzeň - Dvaačtyřicetiletý muž, jenž v sobotu zabil svého přítele, skončil v pondělí ve vazbě. 

Povedlo se, Chříč otevře školu

Chříč – Pivoňka bude děti vzdělávat pomocí metody Montessori.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení