VYBERTE SI REGION

Frýda: Muzeum má prezentovat předměty, které nesou historickou jedinečnost

Plzeň - Sto jedenáct tisíc dvacet osm. Tak takový byl počet lidí, kteří v loňském roce navštívili některou výstavu či expozici Západočeského muzea (ZČM) v Plzni.

27.1.2016
SDÍLEJ:

František FrýdaFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

To je o čtyřicet tisíc návštěvníků více než v roce 2014. Jenže činnost ZČM, jež je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje, nespočívá pouze v přípravě zajímavých expozic a výstav, které přitáhnou co nejvíce návštěvníků. Neméně důležité, i když možná méně známá či viditelná, je i jeho činnost sbírkotvorná a vědecká. Více prozradil v rozhovoru ředitel ZČM František Frýda.

Instituce, kterou vedete už více jak dvě desítky let, je docela velkým 'molochem'. Můžete ji ve stručnosti představit?
Máme na tři miliony sbírkových předmětů. V současné době spravujeme patnáct objektů, které se nacházejí v Plzni, Zbiroze, Nepomuku a Rokycanech. Máme na sto čtyřicet zaměstnanců. Návštěvníci si v muzeu mohou prohlédnout několik stálých expozic a ročně připravíme zhruba dvě desítky autorských výstav. Od roku 2009 je ZČM i výzkumnou organizací, uznanou Radou pro vědu a výzkum vlády České republiky.

Které obory jsou vaší vlajkovou lodí v oblasti výzkumu?
Především paleontologie. Naše paleontologické oddělení, respektive rokycanské Vědecké centrum paleodiverzity, které budujeme, má světové renomé. Naši pracovníci byli v uplynulých letech členy mezinárodních expedicí, které bádaly v Kanadě, Číně či Turecku. Účast na podobných expedicích kromě významné vědecké práce přináší i obohacení našich sbírek. Máme exponáty z celého světa, takže i naše paleontologická sbírka patří k nejvýznamnějším v Evropě. Důležitou činnost vyvíjí i naše tři archeologická oddělení, které jsou změřena na pravěkou a středověkou archeologii a záchranné výzkumy. Jsme pověřenou organizací k provádění archeologických výzkumů, které v kraji realizujeme především na investičních stavbách. Z těchto výzkumů pak pocházejí i naše odborné výstupy.

Na jakých terénních výzkumech jste se v posledních letech podíleli?
Např. v Křimicích, kde bylo velké neolitické sídliště, v Radčicích, kde jsme zkoumali velké pohřebiště z doby halštatské až laténské, v Hradci u Stoda jsme odkryli významné slovanské raně středověké osídlení, prováděli jsme také průzkum mohylníků v okolí Stříbra. Těch archeologických akcí byly v posledních letech desítky, včetně dozorů při stavbách.

Veřejnost však z vaší práce vnímá především expozice a výstavy, které jste připravili a které má možnost navštívit…
V roce 2013 jsme konečně vybudovali dvě stálé historické expozice: Pohledy do minulosti Plzeňského kraje – expozice Archeologie a expozice Historie, které jsou umístěny v naší hlavní budově v Kopeckého sadech. V Plzni do té doby neměl návštěvník možnost seznámit se s historií Plzně a Plzeňského kraje, protože dřívější takto zaměřené expozice byly zrušeny za 2. světové války německou správou. Od té doby nebyly obnoveny. V roce otevření jsme díky těmto expozicím zaznamenali zvýšený počet především domácích návštěvníků. Loni, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury 2015, o ně měli zájem zahraniční turisté. Zmiňovaný titul se určitě odrazil v návštěvnost i jiných kulturních institucí; tolik turistů v Plzni nikdy nebylo.

Máte pro zahraniční návštěvníky připraveny i cizojazyčné průvodce?
Máme připraveny tištěné průvodce v němčině i angličtině. A v prvním čtvrtletí tohoto roku vydáme k expozici Pohledy do minulosti Plzeňského kraje – expozice Archeologie velký obrazový katalog, který bude trojjazyčný; v češtině, němčině a angličtině. V publikaci bude velké množství fotografií z terénu, mapek a samozřejmě i textů.

Nevydáváte jen katalogy k expozicím a výstavám , ale i řadu periodik…
Vydáváme celkem sedm časopisů nebo sborníků. Tři jsou vědecké a jako recenzované jsou uznané Radou pro vědu a výzkum vlády ČR. Jde o tituly Erika, který uveřejňuje příspěvky z oboru geologie, botanika a zoologie, dále pak Archeologie západních Čech a sborník ZČM – příroda. Mezi českými muzei jsme jediní, kteří vydávají tři vědecké recenzované časopisy.

Hlavní budova muzea v Kopeckého sadech procházela několik desetiletí rozsáhlou rekonstrukcí…
Je to jedna z mála muzejních budov v ČR, která byla skutečně navržena pro muzejní účely. Veřejnosti jsme ji zpřístupňovali postupně. Nejprve byla už v roce 1995 otevřena zbrojnice. Pak byla postupně zpřístupňována jednotlivá křídla. V hlavní budově jsou především výstavní sály. Depozitáře máme v jiných objektech. Rekonstrukce je dokončena, jen zatím nejsou využity všechny výstavní prostory. To se však letos změní. Ve druhém patře otevřeme expozici užitého umění ze sbírek bývalého Západočeského uměleckoprůmyslového muzea. Návštěvníci si na tisíci metrech čtverečních výstavní plochy budou moci prohlédnout předměty užívané v antice, orientu, středověku i československou řemeslnou produkci. Vše bude doplněné videoprojekcemi, které právě natáčíme.

Na výlet do pravěku zve rokycanské muzeum
Paleontolog Petr Kraft zahájil v polovině ledna v Muzeu Dr. B. Horáka v Rokycanech výstavu s název Podivuhodný svět pravěku. Představuje současnou vědecko-uměleckou rekonstrukci v paleontologii, jež úspěšně navazuje na světoznámé dílo Zdeňka Buriana. Výstava připravená ve spolupráci s Mendelovým muzeem Masarykovy univerzity v Brně potrvá do 28. února.
Rokycanské muzeum patří od minulého roku do rodiny Západočeského muzea (ZČM) v Plzni. Více se o činnosti této instituce i o plánech, které se týkají jeho rokycanské části, dočtete uvnitř listu v rozhovoru s ředitelem ZČM Františkem Frýdou.

Kde se nachází vaše depozitáře?
Třeba v Nepomuku v bývalé základní škole, ale i na jiných místech. Úprava depozitních prostor není jednoduchá, neboť musí splňovat klimatické a bezpečnostní podmínky. Problémy nyní máme např. v Rokycanech. Tam jsme převzali pro potřeby depozitářů budovy bývalé hospodářské školy, které musíme rekonstruovat. Loni jsme provedli první etapu; budova má novou střechu, okna a opraven je i její plášť. Chceme, aby se do Rokycan z plzeňské Tylovy ulice, přestěhovalo naše paleontologické oddělení a jeho sbírky. Vznikne zde Vědecké centrum paleodiverzity. Budeme tady moci vyvíjet nejen vědeckou, ale také kongresovou a vzdělávací činnost. Spolu s muzeem v Rokycanech jsme převzali i Vodní hamr v Dobřívi a připravujeme také jeho revitalizaci. Hamr je kulturní národní památkou. Chceme opravit strojní vybavení, expoziční část i vybudovat sociální zázemí. Je to nutné. Dobřív bude jedním ze vstupních míst do Brd, které se právě otevírají turistům, takže můžeme očekávat vyšší návštěvnost.

Už jste zmínil, že vaše paleontologická sbírka je významná. Zapůjčujete z ní často exponáty do zahraničí?
Zájem o zapůjčení je, ale spíše se půjčují menší exponáty nebo fotodokumentace či odborné výzkumy, aby nebyly příliš vysoké náklady na dopravu.

A s vašimi paleontologickými výzkumy je spojena i vaše nejnovější plzeňská výstava…
Nejnovější poznatky a přírůstky do paleontologických sbírek prezentujeme na výstavě Zkamenělý svět u Nýřan, kterou jsme 22. ledna zahájili v Národopisném muzeu Plzeňska. Návštěvníci uvidí zkameněliny živočichů i rostlin vyskytujících se u Nýřan v období karbonu před 300 miliony let. A 26. února otevřeme v hlavní budově výstavu Nelítostný pravěk.

Jakou funkci mají podle vás plnit muzea?
Muzeum není skladiště starých předmětů. Každé muzeum by mělo dbát na to, aby se jeho sbírka zhodnocovala, a nemělo by přijímat úplně všechno, co mu kdo nabídne. Shromážděné předměty mají vypovídat nějaký příběh, a to je úkolem odborníků. Tento příběh pak má být představen veřejnosti. Muzeum by tedy mělo plnit funkci sbírkovou, odbornou, prezentační a také vzdělávací…

Tedy úzce spolupracovat se školami?
Ano. My jsme v souvislosti s otevřením již zmiňovaných expozic o minulosti Plzeňského kraje zřídili pozici muzejní pedagožky, která se cíleně věnuje tomu, abychom naše expozice a výstavy mohli prezentovat žákům, studentům a pedagogům, a tak pomohli rozšířit běžnou výuku. Pak už je na škole, jak dokáže přizpůsobit svou výuku, protože návštěva muzea není záležitost jedné vyučovací hodiny. Na nezájem škol si však stěžovat nemůžeme. Každý týden nás jich navštíví několik. V květnu a červnu je to i několik škol denně. Muzejní pedagožka připravuje také programy pro seniory, různé workshopy nebo prázdninové příměstské tábory v muzeu, které jsou u dětí i u rodičů hodně oblíbené.

V souvislosti s výstavnictvím a muzejnictvím se sází na interaktivitu, tedy na to, že návštěvník může spouštět při výstavách různé digitální technologie…
Interaktivita by neměla být na úkor ostatních činností. Tento trend nastoupil před lety v době velkého okouzlení možnostmi nových technologií. Muzea především v západních zemích prezentovala své sbírky pomocí techniky. U nás jsme ze setrvačnosti a i kvůli nedostatku financí zůstali spíše u klasického pojetí prezentace sbírek. V současné době se k tomuto pojetí prezentace vracejí i velká světová muzea; znovu představují předmět, a ne nějaký hologram. Působení artefaktů, které obsahují historickou jedinečnost, nelze nahradit.

Budova v Kopeckého sadech nabízí nádherné reprezentační prostory. Mají o ně zájem i jiné organizace?
Máme jedny z nejlepších a největších výstavních prostor v Plzni, a tak zájem využít je má mnoho organizací. Jsou nám nabízeny nejrůznější výstavy jiných organizátorů. My si vybíráme. To je případ třeba aktuální výstavy Česká krajinomalba ze sbírek pojišťovny Kooperativa, která prezentuje velmi kvalitní uměleckou sbírku. Na konci tohoto roku připravujeme výstavu stavebnice Merkur. Další rok pak stavebnice Lego. Nejsou to sice muzejní výstavy, ale když veřejnost přijde na takto populární výstavu, tak zjistí, že tu máme i něco jiného, a přijde se na to podívat příště. Muzeum bylo třicet let zavřené. To znamená, že vypadlo z povědomí dvou generací Plzeňanů. Snažíme se, aby se to něj lidé vrátili. I proto držíme nízké vstupné, raději ať přijde více lidí a vícekrát.

Západočeské muzeum v Plzni
•ZČM navazuje na činnost Obecního muzea pro město Plzeň a západní Čechy, které bylo založeno roku 1878
• Roku 1901 byla pro potřeby Západočeského uměleckoprůmyslového muzea postavena muzejní budova v Kopeckého sadech, kde má dnes ZČM sídlo. Ředitelem uměleckoprůmyslového muzea byl architekt Josef Škorpil, podle jehož projektu z roku 1895 bylo sídlo instituce postaveno.
• V roce 1948 byla tři muzea – Západočeské uměleckoprůmyslové, Městské historické a Národopisné – sloučena pod Západočeské muzeum v Plzni.
• V roce 1984 byla hlavní budova v Kopeckého sadech kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Veškeré sbírky musely být vystěhovány. Hlavním projektantem rozsáhlé rekonstrukce byl po roce 1989 architekt Jan Soukup.
• V roce 2001 bylo ZČM začleněno pod Plzeňský kraj. Roční náklady na provoz se pohybují kolem 65 milionů korun. Počet zaměstnanců je sto čtyřicet.
• V ZČM jsou tato odborná oddělení: prehistorie, starších dějin, záchranných archeologických výzkumů, novějších dějin, uměleckoprůmyslové, národopisné, botaniky, zoologie, paleolontologické, konzervace, výstavnictví.
• Pod ZČM fungují: Muzeum Dr. B. Horáka v Rokycanech, Pamětní síň Jindřicha Mošny a Vodní hamr v Dobřívi, Muzeum loutek, Národopisné muzeum Plzeňska a Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.
• Ve svém fondu má ZČM na tři miliony sbírkových exponátů. 

Autor: Hana Josefová

27.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kaplička v Trhomném prošla rekonstrukcí, pomohli i místní lidé

Trhomné - Severoplzeňská víska Trhomné ležící na silnici mezi Plzní a Karlovými Vary se nyní může chlubit kapličkou, která v srpnu prodělala kompletní opravu a teď zdobí okolí.

Vlastnímu synovi vážně poranila mozek. Soud ženě z Orlové vyměřil osm let

Plzeň – Je velmi pravděpodobné, že týraný chlapec bude mít trvalé následky.

Nové Veselí přijede s tím, že nemá co ztratit, říká Šíra

Plzeň – Přesně týden po domácím utkání s Duklou Praha čeká ve středu od 18 hodin házenkáře Talentu Plzeň nováček extraligy z Nového Veselí. Jde o předehrávku 
5. kola a v případě vítězství se minimálně do víkendu Talent vyhoupne na první místo tabulky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies