Filharmonie uvede koncert fagotisty, sólistou bude jeho bratr

Premiéra, která zazní vedle skladeb Roberta Schumanna a Césara Francka, je totiž dílem mladého plzeňského komponisty a zároveň fagotisty filharmonie Vladimíra Vlny. Letos devětatřicetiletý skladatel i interpret představí veřejnosti svůj Koncert pro hoboj a orchestr, opus číslo 26. Filharmoniky povede jejich šéfdirigent Koji Kawamoto a sólistou bude autorův bratr působící v Praze, hobojista Vratislav Vlna.

Jde o vskutku mimořádné umělecké setkání obou sourozenců, i když hra v orchestru a koncertní pódium jsou jejich profesionálním domovem. Není to jistě náhoda, neboť v Plzni vyrůstali v hudební rodině a hudbou byli obklopeni doslova každodenně.Oba před premiérou odpověděli na několik otázek.

VLADIMÍR VLNA, skladatel

Jaké místo zaujímá koncert pro hoboj ve vaší dosavadní tvorbě?
Koncert pro hoboj a velký orchestr „Lipské reminiscence“ je mým nejnovějším dílem, které jsem dokončil v posledních dnech uplynulého roku. Nepočítám-li svou operu Slavík a růže, jež byla před několika lety představena divákům v plzeňském Velkém divadle, je hobojový koncert mojí zatím nejrozsáhlejší kompozicí. Vedle tohoto koncertantního díla jsem napsal v minulosti též Koncert pro kontrafagot, smyčce a bicí, který jsem provedl před dvěma roky se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně, a Concerto da camera se sólovým fagotem,napsané pro můj absolventský koncert v Lipsku.

V čem je podle vašeho soudu nová kompozice, kterou uvede v premiéře Plzeňská filharmonie, zajímavá?
Při kompozici hobojového koncertu jsem s určitou dávkou nostalgie zavzpomínal na svá studentská léta v Lipsku. V první větě nazvané „Hommage à Mendelssohn“ vzdávám hold Felixovi Mendelssohnu-Bartholdy- mu, který se významně zapsal do hudební historie Lipska a s jehož duchem jsem se tam na každém kroku setkával. Druhá věta je pojmenována po jednom z nejoblíbenějších historických parků Lipska – „Rosental“. Třetí věta „Moritz- bastei“ pak dostala název po univerzitním studentském klubu a místu nejrozmanitějších kulturních akcí, vytvořeném z poslední dochované části městského opevnění.

Jaké má skladba orchestrální obsazení?
Orchestr, jenž ve skladbě hraje důležitou roli, je instrumentálně rozšířen o barytonový saxofon, elektrickou baskytaru či bicí soupravu. Tyto nástroje, jež se v symfonické hudbě objevují pouze ojediněle, ale též nástroje ostatní – například sólové housle, kontrafagot či harfa – významně obohacují celkovou barevnost partitury. Hudebně jsem se nechal mimo jiné inspirovat klavírní tvorbou Felixe Mendelssohna- Bartholdyho a dalšího „lipského“ skladatele Roberta Schumanna.

Hobojový koncert vznikl náhodou, nebo jste jej psal pro určitou příležitost?
Před rokem jsem byl vyzván vedením Plzeňské filharmonie, abych k jejímu výročí – 65 letům od jejího založení – složil novou skladbu. Rozhodl jsem se, že napíši Koncert pro hoboj a velký orchestr s podtitulem„Lipské reminiscence“ a od počátku jsem měl na mysli, že ho bude hrát můj bratr Vratislav, sólohobojista operního orchestru Národního divadla v Praze. Jemu jsem proto i toto dílo věnoval. Po plzeňské premiéře jej bratr provede 9. března na abonentním koncertu Karlovarského symfonického orchestru s dirigentem Janem Mikolášem.

VRATISLAV VLNA, sólista koncertu

Jak hráčsky náročný je koncert Lipské reminiscence, třeba i ve srovnání s jinými skladbami pro hoboj a orchestr 20. století?
V době přibližně před dvěma až třemi lety jsem se zabýval studiem dvou stěžejních hobojových koncertů 20. století: Koncertu pro hoboj a malý orchestr Bohuslava Martinů, který jsem provedl v únoru 2009 se Západočeským symfonickým orchestrem v Mariánských Lázních, a Koncertu D dur Richarda Strausse, který jsem hrál v dubnu 2009 s Plzeňskou filharmonií. Oproti těmto dvěma koncertům mám na přípravu Koncertu pro hoboj a velký orchestr svého bratra Vladimíra vlastně málo času, neboť oběma slavným hobojovým koncertům jsem věnoval desítky hodin již při svém studiu na Pražské konzervatoři a HAMU a mohl jsem se též poučit z mnoha již vzniklých nahrávek. Na novou skladbu jsem měl zhruba jen dva měsíce a všechny přednesové detaily si musím vypracovat sám bez jakékoli předchozí zkušenosti.

Jak je nová skladba obtížná technicky?
Po technické stránce je bratrův hobojový koncert náročnější než výše uvedené koncerty slavných skladatelů hlavně využitím krajních poloh hobojového rozsahu, a to i ve velmi rychlých technických pasážích. Velkou pomocí i inspirací je pro mne v interpretaci této skladby hoboj značky „Ludwig Frank“, jehož výrobce pan Ludwig Frank a jeho německá dílna jsou mezi současnými světovými výrobci hobojů naprostým fenoménem. Přestože mám tento skvělý nástroj pouhý měsíc a teprve si na něj zvykám, jeho technické i zvukové možnosti mne přesvědčily, abych na něj premiéru bratrova koncertu hrál.

Jaké to je vůbec hrát skladbu vlastního bratra?
Hrál jsem již několik bratrových kompozic. Podílel jsem se na provedení opery Slavík a růže v Lipsku i v Plz- ni, uvedl jsem v Praze jeho Concerto da camera a premiéroval jsem Bajky podle Čapka pro sólový hoboj. Všechny tyto skladby jsem hrál s potěšením, bratrova hudba se mi líbí svou barevností, vtipem a zajímavou instrumentací.

Je pro vás v něčem – oproti jmenovaným skladbám – nový koncert něčím výjimečný?
Nový bratrův Koncert pro hoboj a velký orchestr klade vysoké nároky na virtuozitu sólisty, a proto je pro mne premiéra v Plzni velkou výzvou. Doufám, že spolu s výbornými hudebníky – dirigentem Koji Kawamotem a členy Plzeňské filharmonie – připravíme posluchačům hezký zážitek.