„Pořád to bolí, i když méně, než hned po čtvrtfinále,“ říká obránce David Kvasnička.

Český tým v dramatickém čtvrtfinálovém souboji podlehl obhájcům titulu Finům v prodloužení a z dalších bojů na mistrovství světa osmnáctek vypadl.

Seveřané nakonec brali stříbro, když ve finále nestačili na Američany.

„S Finy jsme prohrávali už 1:5, ale nic jsme nevzdali a dotáhli to na 5:5. Jenže hned v úvodu prodloužení jsme inkasovali, což bylo šílené. Brečeli jsme,“ přiznává talent z plzeňské Škodovky.

Tolik jste věřili, že můžete postoupit a dosáhnout na některý z cenných kovů?
Po tom obratu jsme byli přesvědčeni, že postoupíme. Jenže na začátku prodloužení jsme propadli v útočném pásmu a bylo zle. Najednou byl konec. Zklamali jsme sebe, ale i trenéry a další lidí kolem týmu. Měli jsme na víc.

Že jste zklamali, to vám řekli trenéři?
Ne, tak jsme to cítili. Trenéři nám naopak poděkovali za celou sezonu a my zase jim. Byli výborní. I ve čtvrtfinále za hrozivého stavu 1:5 byli pozitivní. Zdůrazňovali, že je stále čas na to, aby se zápas dal otočit a že nám věří. O to víc mrzí, že jsme očekávání nenaplnili.

Ani hlavní kouč Václav Varaďa, bývalý útočník, bojovník a rafan nezvyšoval v kabině hlas?
Umí zakřičet, ale ve čtvrtfinále nás hlavně povzbuzoval. Chtěl nás dostat zpátky do hry. Když jsme totiž dělali to, co chtěli trenéři, tak jsme drželi krok s kýmkoliv.

V základní skupině jste sice zlomili Bělorusy, ale v dalších zápasech se Švédy, Američany, Rusy i potom ve čtvrtfinále s Finy jste vyšli zkrátka. Co chybělo k lepším výsledkům?
To by měl asi říct někdo jiný, ale podle mého jsme vypadávali z herního systému a dělali zbytečné chyby. Nepovedl se nám zápas s Američany (2:5), ale Švédům (2:3) i Rusům (4:5 pp) jsme vzdorovali. Jenže znovu jsme udělali chyby a soupeř nás potrestal. V úvodu čtvrtfinále jsme byli zase hodně nervózní.

Tiší zklamání z vyřazení alespoň vaše individuální výkony, kdy jste s gólem a čtyřmi asistencemi patřil k nejproduktivnějším obráncům na turnaji?
Jsem sice rád, že jsem nějaké body posbíral, ale mohlo jich být víc. A hlavně hokej není jen o bodech. Svou hrou jsem asi nenaplnil to, co si ode mně trenéři slibovali.

Nejste na sebe moc přísný? Vždyť do přípravy na šampionát jste šel s bolavým ramenem a nad vaší nominací visel otazník.
Je fakt, že jsem pořádně netrénoval a nebylo jasné, zda na šampionát vůbec pojedu. A i když rameno přestalo bolet, ten výpadek byl znát. Dva tři zápasy trvalo, než jsem se rozehrál. Jenže před koncem třetí třetiny čtvrtfinále mě někdo z Finů opět trefil. Utkání jsem dohrál, ale rameno bolí a doktoři mi znovu nařídili klid.

Něco skončilo, ale spousta toho je před vámi. Třeba draft v NHL. Jaká jsou vaše očekávání?
Nemám zprávy, že by o mě v zámoří někdo konkrétně stál, takže nic nečekám a nechám se překvapit.

Nemáte chuť hodit teď hokej na nějaký čas za hlavu?
Ani ne. Určitě se budu dívat na přenosy z mistrovství světa a chci sledovat i zápasy v NHL. Hokej mě baví.

Jenže už v pondělí 8. května, zahájí Škodovka přípravu. Budete u toho nebo dostanete čas na odpočinek?
Nevím jistě, ale nejspíš začnu trénovat hned od začátku. Na kluky se těším, na kondiční přípravu už méně (smích).

Plzeňští trenéři avizovali, žez přípravy zmizí cyklistika a přibude běhání. Co vy na to?
No, na kole mně to v letní přípravě šlo nejlíp. Ale běh je pro hokej asi efektivnější, takže jsem rád.

Ačkoliv 18. narozeniny oslavil obránce David Kvasnička teprve první den mistrovství světa a na Slovensko neodjížděl fit, patřil rodák z Radnic na Rokycansku k oporám českého výběru. Parádním blafákem otevřel skóre zápasu s Rusy, radost ale nakonec přebilo zklamání. I tak má za sebou úspěšnou sezonu. Kromě osmnáctky oblékal mladý bek i dres devatenáctky a nominoval se na mistrovství dvacetiletých. Vinou zranění ramene však šampionát nedohrála zdravotní trable ho pak provázely po zbytek sezony. Přesto v plzeňském áčku stihl včetně play-off odehrát 28 zápasů, v nichž si připsal čtyři asistence. S plzeňskou juniorkoua starším dorostem, kam věkově patří, se stal českým mistrem.