Jednadvacetiletý gólman držel tým na úspěšné vlně.

V šesti utkáních před pauzou Plzeňští také pouze jednou nebodovali a jistě setrvávali včele extraligy.
Teď se ocitl mimo hru kvůli zranění.

Na ruce má zlomený prst.

Tvrdí, že ne vlastní vinou.

„To mě štve. A ještě víc mě mrzí, že jsem tím oslabil tým," říká mladý brankář.

Zranění si Mazanec přivodil mimo led.

O víkendu. Jako důsledek napadení před jedním z plzeňských podniků.

Co se vlastně v inkriminované chvíli odehrálo?
Když jsme s přítelkyní vycházeli v sobotu z onoho podniku, byl jsem nejprve slovně a následně fyzicky napaden jedním z návštěvníků. Venku před barem se mezi námi strhla potyčka, já se snažil opakovanému ataku bránit. V jednu chvíli mi pak rukou projela prudká bolest, přičemž jsem byl nucen vyhledat lékařské ošetření.

Uvědomil jste si, že je zle?
To až když ruka začala natékat. To mi došlo, že ji mám zřejmě zraněnou, což potom první lékařské vyšetření také potvrdilo.

Jak zněla diagnóza?
Jeden z prstů je zlomený. Momentálně mám ruku v sádrové dlaze, a až opadne otok, tak mi sádru dotočí. Dobrá zpráva je, že k plnému tréninku bych se mohl vrátit za čtyři týdny. Začít se hýbat chci ale co nejdříve, abych se udržel v kondici. Nejprve na rotopedu a potom i v bruslích na ledě.

Zranění jste si podle svého vyjádření nezavinil. Zvažujete proto nějakou právní dohru zmíněného incidentu, který vás dostal na marodku?
V tuhle chvíli ještě nevím, vše je příliš živé.

Jaká byla reakce vedení klubu, trenérů, spoluhráčů? Nadšení asi nebyli.
To jistě. A mě to také nesmírně mrzí. Všem jsem otevřeně popsal, jak se celá věc seběhla. Teď mi nezbývá než klukům z mančaftu držet palce, aby pokračovali v úspěšných výsledcích. Na středeční zápas s Libercem se přijdu určitě podívat.