Žádná velká sláva to není, ale v Tachově rozhodně nepanuje nespokojenost. „Posledním utkáním jsme se posunuli v tabulce výše a jsme celkem spokojeni. Podařilo se nám to, co jsme chtěli, a to je nepřezimovat na jedné ze tří posledních příček,“ říká tachovský trenér Jaroslav Pták.

Na víc v Tachově ani nemysleli, protože hráčský kádr zůstal úplně stejný jako v krajském přeboru. Mužstvo zůstalo prakticky nezměněné, musel se však postupně měnit herní styl.

„V přeboru jsme doma i venku s každým soupeřem mohli hrát vysloveně útočně, kvalitu jsme na to v této soutěži měli. V divizi to ale už bylo jiné. Po šesti odehraných kolech jsme náš systém hry museli pozměnit. Jinak jsme hráli, když jsme byli na míči, měli ho v držení a jinak zase po ztrátě míče. Nový systém postupně začal fungovat, ale bohužel jen při utkáních venku,“ vysvětluje tachovský trenér.

Před vlastními diváky mělo jeho mužstvo většinou problémy. „Doma nám to zatím nezafungovalo. Máme převahu, vytváříme si šance, ale nestřílíme góly. Potom naše mladé mužstvo začne panikařit a hráči přestávají plnit to, co jsme si řekli před zápasem. Tlačíme se středem, místo hry po krajích. Celý podzim se nás také držela smůla. Do sedmého kola nám v každém utkání chybělo pět až šest zraněných hráčů, což je hodně,“ vidí největší problémy podzimu Jaroslav Pták.

Několik utkání měl tachovský nováček vysloveně nevydařených. „Ve druhém kole jsme prohráli 0:5 ve Štěchovicích po zlém výkonu. Nevyšel nám ani zápas v Rokycanech, kde jsme hodinu hráli jako z partesu, byli vysloveně lepším mužstvem, potom jsme však z ničeho nic dostali gól, odpadli jsme a nakonec prohráli 0:3. Zklamán jsem byl i po domácích utkáních s Českým Krumlovem a Milevskem. První jsme prohráli 0:2, přestože jsme měli šance rozhodnout utkání v náš prospěch, a druhé 0:1 gólem v nastaveném čase střelou z dálky do šibenice. Takový gól ten hráč už v životě nedá a my jsme před tím zazdili asi šest tutovek,“ vzpomíná na výbuchy svého týmu trenér.

Po některých podzimních duelech však musel být spokojen. „Dařilo se nám ve Voticích, kde jsme vyhráli 2:1, stejným výsledkem jsme získali tři body i na Dukle, ale spokojen jsem byl s výkonem třeba i po porážce doma 3:4 s Horními Měcholupy. Také domácí remízy 2:2 s rezervou Slavie a se Strakonicemi byly po našich kvalitních výkonech,“ těšilo kouče Ptáka.

Hráčský kádr Tachova je plný mladíků, každý se snažil odevzdat na hřišti všechno, ale ne všem se to vždy podařilo. „V některých zápasech jsem očekával víc od Habarta s Hudcem, kteří střídali dobré okamžiky s horšími. Přitom oni by už měli být stálicemi, o které se bude tým trvale opírat. Naopak mužstvu hodně prospěl návrat kapitána Kašeho z USA. Naše hra se zvedla, stejně tak po návratu Machače do sestavy. Ten měl distanc na pět zápasů a hodně nám chyběl,“ vidí podíl některých jednotlivců Pták.

Divize má podle slov tachovského lodivoda svoji kvalitu. „Všechna mužstva hrají dobře takticky, málokdo udělá taktickou chybu a celková úroveň je zcela jinde než v krajském přeboru. To jsme ale očekávali. Nejvíc se mi po fotbalové stránce líbily Horní Měcholupy, které hrají fotbal podle mého gusta. Ale i třeba takový Benešov je velmi dobrý,“ myslí si kouč.

V zimní přestávce prý tachovský hráčský kádr žádné velké změny nečekají. „Nevím o nikom, že by chtěl od nás odejít. Budu se snažit získat jednoho klasického útočníka. Máme totiž stylově stejné útočníky, všichni jsou brejkoví, rychlostně založení, ale chybí nám nekompromisní zakončovatel, dobrý hlavičkář, důrazný střelec, který by dokázal zužitkovat vypracované šance a dával góly. Vyhlédnutého jednoho mám a snad se povedou všechny záležitosti okolo něj vyřešit a podaří se ho získat.“

Jaroslav Pták má naplánovanou podrobně už i zimní přípravu. “Začínáme 3. ledna, mám představu i o soustředění, ale to musí ještě schválit vedení klubu. V plánu je deset přípravných utkání s kvalitními soupeři, i z ČFL a druhé ligy. Mimo jiné se utkáme s Pískem, Domažlicemi, Sokolovem a Karlovými Vary.“