Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Když ale Milan Petržela, který ve Slovácku tři sezony hrál, vstřelil druhý gól Viktorie po hrubce Radka Mezlíka, volali na něj: „Milane, to se nedělá!“

Čekal jste, že Mezlík bude míč vracet na gólmana Filipka?

Viděl jsem, že Radek je pod tlakem, otáčel se s balonem doprostřed. Čekal jsem, že nakopne dlouhý míč nebo ho dá gólmanovi. Zkusil jsem jít k brankáři a vyšlo to.

Vy jste šel Radku Mezlíkovi za tu přihrávku poděkovat…

Známe se, jsme kámoši, nechtěl jsem se mu škodolibě posmívat, spíš jsem mu jenom z hecu poděkoval za asistenci.

Když jste pět minut před koncem střídal, tak domácí fanoušci skandovali vaše jméno. Nepřipadal jste si jako na domácím hřišti?

Chtěl bych poděkovat fanouškům. Při střídání netleskali jenom mně, i Jiráčkovi. Fanoušci na Slovácku jsou prostě bezvadní.

Na Daniela Koláře fanoušci pískali, při jeho gólu si diváky popudil zbytečnými gesty…

Já bych ho chtěl omluvit. Při každém svém gólu ukazuje do kamery rukou téčko, protože má přítelkyni, která se jmenuje Tereza. Na Slovácku byla kamera zrovna pod kotlem domácích fanoušků a oni si mysleli, že ukazuje na ně. Přitom to tak nebylo. Slíznul to od nich neoprávněně.

Trenér Vrba tvrdil, že lépe zvládáte zápasy se soupeři, kteří hrají aktivně a útočně. V Lize mistrů na Barceloně se tedy nemáte čeho bát…

Je to nejlepší mužstvo na světě. Jedeme tam s tím, abychom si zápas užili, možná se pokusili o nějakou senzaci. Ale myslím, že to není moc pravděpodobné.

Neměli jste obavy ze zranění, které by vás mohlo proti Barceloně vyřadit ze hry?

Ne, to vůbec. Každý hráč jde do zápasu na sto procent. Nijak jsme se nešetřili, to si myslím, že v hlavě nikdo neměl. Byla by škoda, kdyby se někdo zranil před zápasem, který hrajete jednou za život, nikdo se ale nešetřil.