Po těsné porážce 1:2 v Belgii v kvalifikaci o postup na ME týmů do 21 let v Polsku už neměla česká jednadvacítka postup ve svých rukou. Potom však Belgie podlehla v Černé Hoře 0:3, svěřenci trenéra Vítězslava Lavičky porazili Moldavsko 4:1 a mohli se tak radovat z postupu do finálového turnaje Eura.

Zkušený kouč, plzeňský rodák a odchovanec Sokola Plasy, si tak připsal další velký trenérský úspěch a radost udělal se svým týmem českým fanouškům nejen postupem mezi evropskou elitu, ale také atraktivním útočným fotbalem, který mužstvu vštípil.

Kam byste ve své trenérské kariéře postup s jednadvacítkou na Euro ve své trenérské kariéře zařadil?
Určitě hodně vysoko. I když jsem měl možnost slavit mistrovské tituly v naší lize i v australské, toto je něco jiného a v jistém slova smyslu výjimečného, protože jde o reprezentaci. Teď máme ale další cíl, chtěli bychom navázat na dobré výkony a uspět na evropském šampionátu v Polsku.

Poslední zápas sehrála jednadvacítka vloni v listopadu v Setúbalu, kde v přátelském utkání podlehla domácímu Portugalsku 1:3. Co vám utkání napovědělo?
Byla to velmi důležitá a poučná prověrka proti soupeři, který v kvalifikaci ukázal, že bude patřit k největším favoritům turnaje. V Setúbalu jsme nehráli v nejsilnější sestavě. Umožnilo nám to vyzkoušet další hráče ze širšího kádru.

Jak probíhal z vaší strany kontakt s hráči v zimním přípravném období?
S hráči jsem v kontaktu průběžně, s těmi hrajícími v zahraničí po telefonu, hráče z naší ligy mohu kontaktovat osobně. Máme systém sledování hráčů, na kterém se podílí více členů realizačního týmu, a poznatky pravidelně vyhodnocujeme.

Vítězslav LavičkaNarodil se 30. dubna 1963 v Plzni. S fotbalem začínal doma v Plasích na severním Plzeňsku, v devíti letech přešel do Škody Plzeň, kde prošel školou legendárního mládežnického trenéra Josefa Žaloudka. V sedmnácti letech debutoval v dresu Škody v první lize v derby proti RH Cheb, v devatenácti přestoupil do Sparty, oblékal také dresy Hradce Králové, Bohemians Praha 1905 a Chrudimi, kde začal s trenérskou kariérou. Později získal mistrovské tituly se Spartou, Libercem i australským Sydney FC, trénoval i Viktorii Žižkov. V současnosti vede už podruhé v kariéře českou reprezentaci do 21 let. Žije v Praze, s manželkou Irenou má dvě dcery – Terezu (27) a Adélu (20).

Vím, že pečlivě sledujete reprezentanty do 21 let v české lize. Plánujete také sledování či osobní setkání s hráči, kteří působí v zahraničních klubech (například Zima, Černý, Jankto, Schick)?
Máme dostatek materiálů ze zápasů těchto hráčů. Čerpáme z přímých televizních přenosů a také máme po každém víkendu záznamy z konkrétních zápasů. Pochopitelně těžíme i ze spolupráce mezi reprezentačními trenéry, například nedávno se na Patrika Schicka byl podívat trenér áčka Karel Jarolím.

Z mistrovské Viktorie Plzeň patřil v kvalifikaci k oporám zadních řad jednadvacítky obránce Aleš Matějů, který ale nyní v klubu ze základní sestavy vypadl. Nakolik to může ovlivnit jeho šance vzhledem k nominaci na Euro?
Obecně vítáme, když hráči jednadvacítky nastupují v základních sestavách ligových týmů a navíc, jako v případě právě Aleše Matějů, hrají i v evropských pohárech. To je pochopitelně bonus, ale zároveň se musíme vyrovnat i se skutečností, že v každém klubu jde o konkurenční boj na jednotlivých postech a někdy se může stát, že hráč přestane nastupovat. S ohledem na červnový šampionát je ale důležité, aby si Aleš vybojoval místo v základní sestavě co nejdříve zpět.

V širším kádru jednadvacítky je i další hráč Viktorie, záložník Jan Suchan. Jeden z důvodů, proč jej Viktoria poslala na hostování do Příbrami, je právě šance probojovat se do nominace na Euro, protože v Příbrami bude nejspíš nastupovat pravidelně. Jak takový krok z pohledu trenéra reprezentace vnímáte?
Těší nás, že máme dobře nastavenu spolupráci s kluby, navíc cítíme, že nominace do jednadvacítky není ani hráčům lhostejná a i oni sami se snaží o to, aby měli takové postavení, že budou hrát pravidelně, byť za cenu odchodu na hostování do jiného klubu. To ale není jen o zmíněném Janu Suchanovi, kterého budeme v Příbrami sledovat, ale takto podle svých slov uvažuje třeba i Lukáš Hůlka, který zamířil z Mladé Boleslavi do Hradce Králové nebo Patrizio Stronati, který přešel z Austrie Vídeň do Mladé Boleslavi.

V závěru března čeká tým první reprezentační sraz a zápas se Slovenskem. Plánujete do Eura ještě další srazy?
Kromě zápasu se Slovenskem je v plánu v březnovém termínu i zápas v Polsku. Po skončení ligy je na programu soustředění v Rakousku, kde bychom chtěli během devíti dnů doladit formu a sehrát ještě dva zápasy.

Los vám do skupiny finálového turnaje na Euru přisoudil velmi těžké soupeře – Německo, Itálii a Dánsko. Jaké jsou podle vás šance českého týmu na postup do dalších bojů?
Turnaj v Polsku se poprvé hraje s dvanácti účastníky a na rozdíl od předchozích šampionátů má tento mnohem těžší cestu k velkému úspěchu. Ze skupin totiž postoupí jen vítězové, které v semifinále doplní jen jeden ze tří týmů z druhých míst. Přitom konkurence je vynikající a šanci na úspěch má většina týmů. Jde však o krátkodobou soutěž, kdy se hraje každý třetí den a hodně bude záležet na kondici, ale také na psychické pohodě, na tom, jakou kdo bude mít aktuální formu. Vítězná cesta Švédska na minulém turnaji hraném u nás je příkladem a inspirací.

Šampionát se uskuteční v Polsku, český tým všechny zápasy ve skupině odehraje v Tychách. S jak velkou podporou českých fanoušků počítáte?
Obecně je o šampionát velký zájem. Už 21. února začal předprodej a máme signály, že nabízené vstupenky během tří dnů už z jedné třetiny zmizely. Dá se tedy očekávat, že stadiony budou plné. Proto bych chtěl i touto cestou naše fanoušky jménem celého týmu požádat, aby neváhali, a pokud o cestě do Polska uvažují, aby si vstupenky zajistili včas, dokud ještě jsou… Vzhledem k tomu, že Tychy jsou necelých sto kilometrů od Ostravy, věříme, že se najde hodně našich fanoušků, ochotných nás povzbudit. Neponecháváme nic náhodě a už před naším březnovým zápasem v Karviné se Slovenskem chystáme pro fanoušky z regionu akci, na které bychom je chtěli pozvat a naladit na šampionát. Stejně tak o pár dní později v Tychách bychom chtěli obdobně pozvat místní lidi, aby o nás věděli a třeba nás pak i povzbudili. Tak jako Poláci kdysi fandili našemu áčku ve Vratislavi na EURO 2012.

Máte za sebou angažmá v české lize i působení v australském Sydney FC. V čem byl pro vás přechod z klubu k reprezentaci největší změnou?
Rozdíl mezi prací v klubu a u reprezentačního výběru je diametrální. Měl jsem možnost už před deseti lety s výběrem do jednadvaceti let pracovat, tak jsem věděl, jaké to je. V klubu je možno den co den přímo ovlivňovat tvorbu týmu po všech stránkách. U reprezentace jde spíše o manažerskou činnost. Tento typ trenérské aktivity mi však dává větší nadhled. Přiznám se, že mám z práce pro fotbalovou asociaci dobrý pocit.

Od února je trenérem české reprezentace do 20 let nedávný kouč Viktorie Plzeň Karel Krejčí. Co říkáte této změně a jak vypadá vaše vzájemná spolupráce?
Karel Krejčí má zkušenosti z práce s mládeží na klubové úrovni jak v Příbrami, tak v Plzni. Má však i trenérské úspěchy. Byl ve Viktorii při zisku několika mistrovských titulů, poslední získal v roli hlavního trenéra a působil v roli asistenta u národního týmu. Má tedy všechny předpoklady. Na našem reprezentačním úseku máme nastaven systém velmi úzké spolupráce mezi reprezentačními trenéry všech věkových kategorií. Nejvíce pochopitelně spolupracují trenéři od týmů, které na sebe věkově navazují. Vezmu-li to z pohledu jednadvacítky, tak jde o těsnou spolupráci jednak s Karlem Jarolímem, tak i s Karlem Krejčím.