V kariéře toho hodně dokázali a na sportovních kolbištích váleli i ve zralém věku. První setkání se také oběma borcům vryla do paměti.
„Sešli jsme se u mě v hotelu," vybavil si Straka. „Horvi pořád něco povídal, vtipkoval a já se dokolečka smál. Tak to konečně probíhá i nyní. Pavel hned tak někoho ke slovu nepustí," podotkl někdejší vynikající hokejista, olympijský vítěz a mistr světa.
Tehdy Straka zrovna ukončil angažmá v zámořské NHL a v rodném městě se ujímal vlády nad hokejovým klubem. Horváth odvržený Spartou stál o satisfakci v dresu Viktorie. Oba uspěli.
Straka jako hrající šéf klubu dotáhl Plzeň poprvé k zisku mistrovského titulu. Horváth změnil život tisícům, jak stálo na obřím transparentu, který v hledišti rozvinuli jeho příznivci.
„Pavel patří k hlavním strůjcům toho zázraku, který fotbalová Viktorka zažívá. On to všechno odstartoval. Je to výjimečný hráč, osobnost, šéf týmu," prohlásil dvaačtyřicetiletý matador.
Sám exhibiční tečku za svou kariérou prožíval ani ne před rokem. To Strakovi spolu s další ikonou Jaroslavem Špačkem aplaudovala zaplněná hokejová aréna v Plzni a oběma se draly slzy do očí.
„Pro hlavní aktéry je to vždy emotivní. Teď je to o Pavlovi. Diváci byli úžasní a my jsme si tu skvělou atmosféru užívali naplno. Jsem rád, že jsem u toho mohl být," prohlásil Straka.
V mládí mu šel stejně dobře hokej jako fotbal, ale připustil, že před tolika diváky ještě do míče nekopal.
„Už jsem zažil leccos, ale tohle bylo fantastické. Dvanáct tisíc v hledišti, vyprodáno. Lidi dali najevo, co pro ně Pavel znamená," zdůraznil Straka.
A jak hodnotil svůj výkon ve středeční exhibici? „Jaké to asi mohlo být, když fotbalový míč jsem letos viděl poprvé," říkal a jisté obavy měl i z večírku, který následoval po rozlučce. „S Horvim se nedá držet krok ani na hřišti, ani u piva," smál se Straka.